Eurogamer.cz

RECENZE Spintires: Off-road Truck Simulator CZ

Při dřině na podmáčené Sibiři obtěžují mušky.

V záplavě všech možných recyklátů a nekonečných pokračování provařených sérií hodně potěší hra, která se snaží přijít s něčím jiným. Spintires tohle kritérium rozhodně splňuje, protože čistě offroadový simulátor s otevřeným světem a naprostou volností, navíc zasazený někam do divočiny sibiřských lesů, je parádní nápad. Ani nejde říct, že tahle hra je podobná jiné nebo že si bere to nejlepší z něčeho, co už existuje, protože skutečný příměr jaksi chybí.

Plná verze Spintires může připadat novým hráčům (bez znalosti techdema) trochu chaotická. Místo tutoriálu je zde vlastně jen textová nápověda a nenajdete tady ani žádné klasické mise či ucelenou kampaň. Jedná se skutečně o nefalšovaný otevřený svět, kde vás nikdo nevodí za ručičku. O to víc je proto kladen důraz na to, aby si každý na vlastní triko zmapoval terén a hlavně osvojil svůj jízdní styl, který má daleko ke všemu, co jste si kdy v nějakém simulátoru mohli vyzkoušet.

Neexistuje žádné pravidlo, které by určovalo, jakým způsobem máte Spintires hrát, ale tak nějak z logiky věci vyplývá, že ideální je začít důkladným průzkumem každé mapy. Infrastruktura tu v podstatě žádná není, respektive její náznaky jsou buď v totálním rozkladu, nebo se jedná o polní cesty s tunami bahna různé konzistence i hloubky. Někdy nezbývá než to střihnout skrz les nebo se přebrodit přes řeku.

3D plastická minimapa s GPS, která vám dává celkový obrázek o tom, kde se právě nacházíte, je na začátku každé nové hry začernělá kruhovými zónami. Abyste mapu rozkryli, musíte se s libovolným autem dostat do středu kruhových výsečí, čímž dojde k postupnému ohalení minimapy. Je to velmi zajímavý nápad, který nepřímo nutí každého řidiče projet celou mapu a zorientovat se v ní. Zároveň se tím získají dobré zkušenosti pro pozdější převážení nákladů. Tady rozhodně neplatí, že nejkratší cesta je ta nejlepší a tam, kde se protáhne maličký UAZ, se rozhodně nelze cpát například s plně naloženým Uralem s návěsem. Platí to i obráceně. Rozmáčené cesty s metr a půl vysokým bahnem a napršenou dešťovkou nejsou pro velké vozy žádný problém, ale UAZ se tam zaboří pomalu až po okýnka a bez navijáku nebo pomoci jiného auta je skoro bez šance.

Vedlejším efektem, ale zároveň i další dobrou motivací k prozkoumávání celé mapy, je hledání a odemykání nových vozidel. Auta se jinak dělí do tříd A-E podle velikosti a výkonu, kdy auto typu A je například malý UAZ 469. Dále následují vozidla jako Zil 130, Kamaz 6522, Kraz 265, Ural 4320 a končí to třídou D, E, což jsou osmikolové bestie typu MAZ 537 nebo MAZ 7310. Ke všem autům se v každé garáži dají přidat různé nástavby a přívěsy, takže si je lze jednoduše modifikovat na to, co zrovna potřebujete. MAZ může třeba zastat funkci tahače nebo mít pevnou korbu či nástavbu pro vezení klád atd. variant jsou doslova desítky.

Startovním bodem každé mapy je výchozí garáž, kde máte jedno až tři auta k dispozici. Většinou se jedná o slabší třídy a ty lepší si člověk musí poctivě objevit. Někdy je nově vypátrané a odemknuté auto ihned k dispozici, jindy zjistíte, že mu chybí nafta nebo je natolik porouchané, že s ním prostě není možné odjet. Pak nastupují další kroky (podle stupně zvolené obtížnosti), které musíte podniknout, aby se vozidlo uvedlo do provozuschopného stavu. Pokud hrajete na pohodu (casual obtížnost), tak stačí kliknout a nepojízdné auto přenést do garáže, kde se automaticky natankuje a opraví. Když ale jezdíte na hardcore, tak to znamená buď auto jiným náklaďákem vlastnoručně odtáhnout nebo k němu dopravit cisternu s naftou nebo opravárenský vůz a spravit ho tam, kde zrovna stojí. Trochu jsem se divil, že nejde přečerpat palivo z nádrže jednoho náklaďáku do nádrže druhého auta. Palivo v terénu tak umí doplnit jen cisterna.

Herní obtížnosti, jak jsem zmínil, jsou tedy dvě. Ta casual je jednodušší v tom, že když se dostanete do jakékoliv svízele, která by pro vás mohla být frustrující, můžete použít pojistku v podobě teleportu vozidla do garáže. Při hraní na vyšší obtížnost už pak žádná pojistka dostupná není a nepojízdná auta si musíte vyřešit svépomocí. Zároveň je skoro nezbytné používat jen manuální převodovku, protože při zapnutí automatu vám u hardcore obtížnosti přestane fungovat zámek diferenciálu. Také nelze posunovat čas (nejde tedy přeskočit tmavou noc) a spotřeba nafty je také vyšší než při hraní na pohodovou obtížnost.

K manuálnímu řazení si dovolím ještě malou poznámku. Je totiž pojato velmi originálně. Když chcete přeřadit, musíte řadičku pomocí myšky nebo pravého analogu gamepadu skutečně nasměrovat do správné polohy, aby došlo ke změně rychlostního stupně. Ačkoliv ke hraní používám prakticky výhradně gamepad, řazení je na analogové páčce o poznání těžší (nejedná se o typické háčko, ale spíš o ypsilon s odbočkami do stran). Jednotlivé drážky aktivují buď automat, zpátečku, jedničku nebo stupeň 1+. Druhý a vyšší stupeň pak naskakuje automaticky, ale pokud je potřeba podřadit zpátky na jedničku, musí to člověk udělat sám, jinak motor zhasne a musí se znova startovat.

Na celkem pěti herních mapách (pobřeží, přechod přes řeku, kopec, pláně, sopka) lze odemknout i další garáže, ty už ale obvykle potřebují garážové body, které získáte namontováním určité nástavby (např. korba krytá plachtou). Chcete li vozit klasické náklady, máte pouze jedinou možnost a to vozit dřevěné klády z bodů A do určených cílů v bodech B. Zní to jednoduše, ale tohle není Euro Truck Simulator. Tam, kde se relativně dobře dalo projet s prázdným náklaďákem, je ten samý průjezd s horou klád krapet obtížnější. Díky jinému těžišti mnohem více hrozí převrhnutí na bok a ztráta převáženého nákladu. Pokud má vozidlo svůj vlastní hydraulický drapák, můžete se sice posléze pokusit klády znovu naložit ručně, ale je to docela piplačka. Drapák se také dá použít i jinak, třeba jako pomůcka při převrácení náklaďáku a dostat se zase zpátky na kola.

Při řízení auta hraje důležitou roli používání uzávěrky diferenciálu a přepínač pohonu všech kol. Oba prvky výrazně usnadňují průjezd obtížným terénem a nekonečným bahnem, na druhou stranu, ale oba přepínače citelně zvyšují spotřebu paliva, které pak mizí závratným tempem. Osvědčilo se mi tedy nemít tyto prvky neustále zapnuté, ale používat je podle typu terénu, který zrovna zdolávám. Pak není problém ušetřit třetinu nebo i půlku nádrže na jeden dojezd. Jinak se může krásně stát, že uprostřed lesa dojde šťáva a náklaďák tam zůstane viset, než se k němu podaří dotlačit cisternu. Super je, že prostě neexistuje žádné ideální nastavení, se kterým by člověk jezdil neustále, ale je potřeba to pořád měnit a štelovat.

Kromě spotřeby nafty se musí dávat pozor i na poruchy vozidla. Jízda v terénu je místy skutečně drsná, takže k poškození tak nebo tak dojde a je jenom na hráči jestli své auto rozseká po dvou kilometrech nebo s ním projede dvakrát mapu tam a zpátky než bude potřeba nějaký servisní zásah.

Mé vlastní zážitky z ježdění ve Spintires jsou velmi barvité. Od prvotního vytuhnutí ve větším bahnu a myšlenek, že to vývojáři kapku přehnali až ke stavu, kdy umím zvládnout v podstatě každou situaci a je to parádní zábava. Když jsem pak pátral po nějakých reálných záběrech na youtube a našel například toto video ze Sibiře, je mi už jasné, že terénní podmínky a nekonečné příděly bahna ve Spintires naopak docela věrně odpovídají realitě.

Někdy se i stane, že terén vypadá docela pevně, ale je podmáčený a náklaďák se začne bořit a propadat. Naviják mě v mnohých případech vyloženě zachránil z beznadějné situace, ale zároveň mě i dost štval, že ho lze natáhnout jen na velmi krátkou vzdálenost. To znamená, že pokud v nejbližším okruhu od záseku není nějaký vhodný strom, je jeho použití problematické nebo i nemožné. Hodně pěkné je brodění se přes řeky nebo rozlehlé rybníky. Jednou se mi stalo, že jsem podcenil sílu proudu a můj UAZ mi to strhlo a regulérně mi uplaval. Motor to už nerozchodil, takže jsem ho tam musel nechat a zorganizovat další z nespočtu záchranných operací :)

Ve Spintires je tedy naprostá volnost samozřejmostí, ale nemusí to nutně vyhovovat všem. Příležitostní hráči očekávající klasickou herní kampaň by v tomhle mohli docela narazit a raději je tímto varuji, aby si koupi velmi dobře rozmysleli a nestěžovali si posléze na nudu a repetivnost. Když se ale na tuto hru podívám jako fanda RC truck trial modelů a nadšenec automobilových simulátorů, není otevřené prostředí a naprostá volnost vůbec žádný problém. Tohle je pro řadu stejně smýšlejících lidí doslova splněný sen a podobný zážitek jim v dnešní době nedokáže nabídnout žádná jiná hra.

I když jsou tedy Spintires pro mě samotného jednou z nejlepších her letošního roku, musím kromě chvály popsat i negativa a bohužel jich není zrovna málo. Například u singleplayeru by neškodilo, kdyby ho autoři více propracovali. Stačilo by třeba rozšířit možnosti pro přepravu nákladů, aby člověk nemusel vozit jen ty dřevěné klády. V tomhle směru působí hra tak nějak nedodělaně a osobně bych jí tipoval na pokročilý stav v early access.

Vývojáři se naštěstí nechali slyšet, že ačkoliv se jedná o prodejní verzi, bude se na ní dále pracovat (opravy chyb a nedodělků) a měl by přibývat i herní obsah. To je na jednu stranu pozitivní, protože je to jasný signál, že autoři chtějí dál pracovat s komunitou a chtějí jí poslouchat, ale o to více nechápu, proč neumožnili předběžný přístup všem předplatitelům a místo toho měli jen uzavřenou betu.

Trochu šokem je asi momentální stav pro všechny uživatele módů z techdema. Stovky existujících modifikací jednak nejsou kompatibilní s prodejní verzí a navíc v plné verzi chybí kouzelné tlačítko „Add" pro přidávání nových modifikací. Jedinou šancí, jak do hry něco přidat, je přepsat nebo upravit stávající soubory, za což hra „trestá" zablokováním Steam achievementů a jako bonus vám znefunkční multiplayer.

Vývojáři na to reagovali tak, že s modifikacemi do plné verze sice počítají, ale plánují to v budoucnu vyřešit nejspíše skrze Steam Workshop. No, to nezní zrovna jako dobře promyšlený plán. Navíc jsem se na oficiálním fóru dočetl, že autoři plánují kromě nového obsahu zdarma dávat do hry i mapy a auta ve formě placených DLC. To je samozřejmě v pořádku, ale mám trochu podezření, že modifikace chtějí mít nyní mnohem více pod kontrolou, aby si uživatelé náhodou zdarma nevyrobili to, co by jinak mohlo být předmětem pozdějšího placeného přídavku.

Dalším „důkazem" nedodělanosti nebo spíše hrubého podcenění potřeb hráčů, je naprosto nedostatečný management ukládaných pozic. Ve výchozím stavu máte pro celou hru 1 automatický save při ukončení hry. Jakmile chcete spustit jinou mapu, veškerý postup z předchozího hraní zmizí a mapa se resetuje do výchozí podoby a to včetně odkrytých zón minimapy. Tohle už bylo moc i na mě, zvlášť když jsem toho pro potřeby této recenze chtěl vyzkoušet co nejvíce. I v tomhle případě už autoři přiznali, že to není ideální řešení a slibují update, ve kterém bude minimálně 1 ukládací pozice pro každou mapu zvlášť.

Prozatím lze využít náhradní řešení v podobě uživatelského launcheru z tohoto odkazu. I když se vlastně jedná o mód, nijak nemění existující soubory hry, takže za jeho použití nehrozí žádné postihy při získávání trofejí a fungování multiplayeru. Launcher sám používám a je to šikovná pomůcka, bez které si už Spintires neumím ani představit.

Multiplayer je ve hře přítomný a jakž takž provozuschopný, ale i on má své mouchy nebo spíš masařky. Mě samotného asi nejvíce trápily časté pády hry, které končily natvrdo návratem na plochu Windows. V singleplayeru je přitom hra úplně stabilní, ale v multiplayeru je schopná padnout už v lobby nebo i během rozjeté hry. Kromě problémů s chatem přímo ve hře (krátké zobrazení textu, chybějící historie), si lidé asi nejvíce stěžují na to, že se nejde do rozjetých her (max 4 hráči na mapu) znovu připojit. V praxi to funguje tak, že v lobby se dají dohromady 4 hráči, kteří začnou hrát. Po nějaké době se třeba 2-3 lidé odpojí a jejich uvolněná místa už nemůže nikdo zaujmout. Ti, co zbyli, se s tím buď musí smířit, nebo se vrátit do lobby a začít znovu, čímž ale ztratí veškerý odehraný postup na mapě (ukládání pozic multiplayer nepodporuje vůbec).

Určitým negativem je i fungování kamery. Už jsem viděl stížnosti na to, že hra disponuje pouze kamerou z pohledu třetí osoby. Na obranu vývojářů ale musím uznat, že nikdo kameru z pohledu kabiny nesliboval a není ani nikde oficiálně prezentována. Na druhou stranu hra je charakterizována jako simulátor a jako takový by si pohled řidiče z kabiny určitě zasloužil a snad se ho v budoucnu i dočkáme (autoři to na svém fóru nevylučují).

Pohled kamery za autem je vizuálně přitažlivý a poskytuje i velmi pěkný rozhled do stran. Potíž je ale v tom, že přes značnou velikost vozidel a hodně členitý terén máte občas problém vidět na překážky přímo před autem. Pařezy a velké kameny dokážou být docela zákeřné a já kolikrát zjistím, že jsem na ně najel, až když se auto kousne a otočím kamerou do strany.

Výčtem negativ jsem rozhodně nechtěl Spintires zašlapat do země. Jak jsem už psal, pro mě je to úžasná hra, ale tyhle nedostatky v ní prostě nyní jsou a je potřeba o nich vědět. Jsem přesvědčen, že drtivá většina problémů bude dříve nebo později vyřešena. Nesporným kladem je oproti tomu prodejní cena do pětistovky včetně české lokalizace (krabicovka se aktivuje na Steamu a je přitom o dost levnější než by vás vyšel nákup digitální verze přímo na Steamu).

Grafická stránka Spintires rozhodně neurazí. Zvláště modely aut si, troufám říct, uspokojí i velmi náročné fandy. Sice neodpovídají úplně 100% svým originálům, ale i tak jsou velmi detailní. Horší je to s okolním prostředím. Suché bláto je ještě super, akorát trochu zlobí doskakování jeho textur při jízdě a to i při maximálním nastavení možností grafiky. Stojatá voda působí také velmi realisticky, zvlášť když se v ní odráží sluníčko. Zato rozčeřená a tekoucí voda nebo i měkké bláto má na můj vkus až příliš mnoho ostrých hran, což nevypadá zrovna vábně. Voda při průjezdu řekou působí dojmem, že má mnohem vyšší hustotu, než by normálně měla voda mít.

Pěkné je, že vyjeté koleje v bahně si hra pamatuje, stejně tak i pokácené stromy a další zásahy, které na herní mapě způsobíte. Zajímavým efektem je i střídání dne na noci, což navozuje odlišné podmínky pro průjezd terénem a musím přiznat, že při denním světle je všechno o poznání snazší.

Spintires pro PC v češtině u nás vydal Comgad v polovině června.

koupit na Xzone.

Pět herních map od sebe jinak odlišují především geografické prvky, jako jsou terénní nerovnosti, vodní plochy apod. Vzezřením se ale jedná o skoro stejné prostředí, takže trochu ve vás hlodá pocit, že mapy jsou si hodně podobné, i když zážitek z jízdy je diametrálně odlišný. Podle mého by určitě neškodila mapa pokrytá sněhem už jen proto, aby měl hráč pocit i nějaké větší vizuální změny v prostředí.

VERDIKT: Spintires jsou originálním a dle mého parádním offroadovým simulátorem u kterého už dva týdny sedím prakticky každý večer a vím, že u něj strávím ještě další desítky hodin. Nejedná se sice o dokonalou hru a výčet nedostatků mohl v recenzi leckoho postrašit, ale kladné stránky a celkový dojem ze hry rozhodně převažují. Důležité je, že autoři budou dál tuto hru ladit a rozvíjet, takže hodně negativ ze základní verze by už snad brzy mělo vymizet.

8 / 10

RECENZE Spintires: Off-road Truck Simulator CZ Milan Bergman Při dřině na podmáčené Sibiři obtěžují mušky. 2014-06-26T15:57:00+02:00 8 10
REKLAMA

- komentáře (8)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...