Eurogamer.cz

RECENZE Sunset Overdrive

Nejen nadměrná konzumace energiťáků škodí.

Nejen nadměrná konzumace alkoholických nápojů škodí, ale také těch energetických. Nota bene, když se to ještě míchá dohromady. Pak z vás vyroste něco podobně nepěkného, jako mutanti z nové xboxové exkluzivity Sunset Overdrive, kteří jakoby vypadli z váčku Explodera z Dead Space. Sice se stále servírují jen ty samé variace na tyto bublinově-mokvající oblůdky, ale když všichni tak chlastali energeťáky, dobře jim tak! Hlavního hrdinu této zbrusu nové ulítlé střílečky od tvůrců Resistance či Ratchet and Clank zachránilo jen to, že na koncertě, kde se nápoje rozdávaly po tunách, jako popelář sbíral plechovky...

Zlý výrobce limonády uzavřel celé napůl vymřelé město a nikoho nepustí tam ani zpět. Přitom mutanti mu asi krámy s chlastem nevykoupí, že? V Sunset Overdrive dostává logika velmi často pěkně na frak, s čímž musíte dopředu počítat, protože tady se nic nebere vážně. Kupříkladu ani nemůžete umřít. Tedy protivníci, toho času ještě z řad banditů a hlídacích robotů korporace, vás zlikvidují na pár zásahů, ale vždy se okamžitě respawnujete bez ztráty květinky a s doplněnou municí úplně na tom samé místě a v té samé situaci.

Hra sype z rukávu výborné způsoby návratu mezi živé, kdy jednou vypadnete z rakve, podruhé z létajícího talíře, potřetí z rakety a tak dále. Takže umírání se tu fakt bát nemusíte. To je moc fajn, stejně jako v žánru otevřených městských akcí (když nepočítáme koleje z BioShock Infinite) novinka v podobě mnoha různých tratí, linek, kolejí, vedení a říms, po kterých jen v keckách můžete drandit, slajdovat, grindovat a už nevím co jak v Tony Hawk's Pro Skater či Jet Set Radio. Pokud mi Sunset Overdrive něco připomíná, pak právě Crackdown šiknutý Jet Set Radio. Sjíždění, tedy po herním "overdrive" je ve zcela otevřeném městě Sunset City dokonce životně nutné, protože dole jste až nezdravě zranitelní.

Bandité na povrchu nikdy neminou a nápojoví mutanti vás v obklíčení okamžitě umlátí. Navíc je běh po zemi docela pomalý. Jakmile ale nadlidsky vyskočíte přesně jako v Crackdownu a přesně jako v Jet Set Radiu nahopsnete na jednu z drah, jste rázem naprostými pány a dámami situace, zase prakticky nezasažitelní. V podstatě každou hranu a okraje lze sjíždět jen tak v keckách, včetně střech, okapů, rámů oken, zábradlí, svodidel, kolejí, elektrického vedení a mnoha jiných. Nahoru pomáhají další gumové prvky v prostředí, počítaje v to auta a slunečníky, tudíž vyhopsat za pár sekund několik desítek i stovek metrů nad město zde není vůbec problém.

Sunset City je pro sjíždění celé postaveno, takže jej můžete celé klidně objet tak, že vůbec nešlápnete nohou na jeho povrch. Tedy, ono není na třech ostrovech moc rozlehlé, nějaké dva až tři kilometry čtvereční, ale plocha úplně postačuje. To spíš záhy zjistíte, že víska je sice téměř neporušená (město proměnu mutantů vydrželo skoro bez újmy), ale jednotlivé čtvrti jsou si extrémně podobné. Ani nepoznáte, jestli jezdíte v industriální zóně na jihu, centru uprostřed či v přístavní oblasti na severu. Vše si je podobné jako vejce vejci v nepříliš vzhledné architektuře blízké budoucnosti. Zase bych se opakoval, když přiznám, že se tvůrci museli těžce inspirovat u Crackdownu. Styl obou prostředí je až nápadně podobný...

Moc nepomáhá ani minimální, no vlastně spíše žádná zničitelnost okolí. Už jsem krapet alergický na ty výbušné sudy, ale co bych dal za jejich hustější výskyt! Když se musíte vesměs spoléhat jen na své vlastní zbraně, je to později už krapet nudné. Obyčejné kvéry ale nečekejte, postupně nakupovaná mlátítka a flusátka jsou dosti úchylná. Jeden příklad za všechny, jenž se mi hodně líbil. Přemýšlejte: máte v ruce plyšové médi, dynamit a špuntovku. Co z toho postavíte? Narvete medvídky výbušninou, upravíte pušku na střílení hopsajících plyšáků a pak už se jen kocháte skákajícími projektily, jež mají místo Sellier & Bellot výrobní štítek Medvídek Pú.

Najednou poberete až osmičku zkázonosných věciček, ale munice rychle dochází. Střídmě ji spolu s penězi a životem načerpáte z roztřískaných bedýnek po městě, ale všechno se samo pěkně doplňuje právě likvidací nepřátel, samozřejmě za vydatného živení kombo metru. Počítání navazujících zásahů je tradičním prvkem, stejně jako vylepšování zbraní i vlastních dovedností v pohybu i boji. Všechno to ale docela dost stojí, takže velkou část hraní ukousne dosti stereotypní hledání a vyzobávání materiálu pro vaše kolegy, kteří z nich vaří (fakt bez uvozovek!) právě další power-upy a podobně užitečné věcičky.

Samozřejmě se nesmíte moc zastavovat nad myriádou podivností. Tak si váš zbrojíř vesele čumí za pultem ve svém otevřeném krámku hnedle uprostřed totální bitky, kde zápasíte s desítkami mutantů, jež si hledí jen vaší maličkosti. Klidně bych postrádal únavné skriptované sekvence, které hra běžně spouští v naprosto nevhodné okamžiky při boji. Kupř. vykosíte zástupy mutantů za chatrnými plaňkovými dveřmi, abyste měli z té strany klid. Stojí to tunu munice a času, načež vás hra v okamžiku vyhodí pryč na skriptem dané místo a znovu naplní stejný vchod další nekonečnou vlnou.

Velkým problémem Sunset Overdrive je úzkoprsé zaměření pouze na boj s totální, ale fakt totální přesilou, kterou zvládnete jediným možným způsobem: ježděním. Úkolů v kampani máte habaděj, stejně jako další nálož vedlejších misí na dobré dvě desítky hodin, ale vše má jednoho společného jmenovatele: stereotyp.

Drtivá část misí se nese v prostém duchu někam dojet a tam vykosit zástupy nepřátel, popřípadě napřed kosit a pak někam dojet či ještě lépe, kosit, jet, kosit, jet a zase kosit. Když šáhnu krapet vedle na ještě čerstvý Shadow of Mordor (hraju ho stále i po měsíci), kde 90% času také jen bojujete, zde v Sunset Overdrive chybí jakákoli větší rozmanitost přístupu k protivníkům, což Mordor zvládá skrze tajné strachy a bojácnosti skřetů na jedničku.

Sunset Overdrive pouze pro Xbox One v angličtině vyjde 31. října za 1699 Kč.

koupit na Xzone.

Sunset Overdrive nejen že postrádá jakoukoli pomoc prostředí, tedy až na ty dráhy nad zemí, ale i boj je zde stále stejný. Jezdíte jak splašená lanovka stále dokola nad hlavami nepřátel a perete to do nich hlava nehlava. Úskoky, kryt, skrčení, přepad ze zálohy, chytré využití prostředí - nic z toho tu nenajdete, což hru sráží do propasti extrémně tupé střílečky, kde jiná než přímá cesta prostě neexistuje. Prvních pár hodin je jízda na teniskách ve vzduchu zábavná a osvěžující (takže hra působí skvěle i v reklamních videích), později už jen nudná a obyčejná, že jsem pokračoval v dalším hraní jen kvůli povinnosti recenzování.

Sunset Overdrive dostal startovní trailer, ale...

Rozporuplně je řešen i multiplayer, bohužel postrádající offline část. Musíte si online hru napřed zasloužit, takže jej nelze hrát již od začátku a navíc je rozprostřen do fotografických budek po městě, které máte nejdříve najít. Když pak dáte do kupy partu dvou až osmi hráčů, výhradně v kooperaci čelíte, stejně jako v singlu, vlnám a vlnám nepřátel, samozřejmě za neustálého ježdění nad zemí. A to vše v nepříliš pohledné a snad až moc vyřvané grafice, která okraje města značí umělými stěnami a nikoli přírodními překážkami.

VERDIKT: Barevná, nevážná a extrémně přímočará střílečka, stavící celou zábavu explozivních bojů nad hlavy tisíců nepřátel. Zpočátku radostná a svěží, později už obyčejná a stereotypní, byť vyznavače hurá stylu boje nakrmí určitě vrchovatě. Hra není žádný propadák, ale obří rozsah je vyplněn hlavně totálně stereotypní náplní, která může hodně rychle omrzet.

6 / 10

RECENZE Sunset Overdrive Michal Jonáš Nejen nadměrná konzumace energiťáků škodí. 2014-10-27T08:00:00+01:00 6 10
REKLAMA

- komentáře (13)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...