Eurogamer.cz

RECENZE Valiant Hearts: The Great War

Válečná balada přetékající emocemi.

Ubisoft je na svůj engine UBIart Framework právem pyšný. Dvojrozměrná grafika a animace ve hrách nikdy nevypadala lépe a Rayman Legends i Child of Light jsou navíc báječné hry. Nejnovější počin z tohoto rodokmenu ale od začátku přitahoval pozornost ještě něčím úplně jiným. Vedle výtvarného a technického zpracování zaujalo především samotné téma, kterým je poměrně věrohodný a tudíž náležitě pochmurný příběh obyčejných lidí (a psů) během první světové války.

Pokud jste si mysleli, že to byla válka, která ještě nebyla tak hrozná - třeba díky neexistenci pokročilejších vojenských technologií - hra vás rychle vyvede z omylu. Zákopové boje byly jedny z nejhorších mlýnků na maso vůbec a právě zde se poprvé masově "testovaly" ničivé chemické zbraně. Při pohledu na obrázky nebo videa ze hry je pak snadné v duchu udělat spojení s filmem "Valčík s Bašírem". Tohle ale přece měla být hra určená i dětem, nebo ne?

Nejsem si tím vůbec jistý. Rádoby líbezné vizuální zpracování sice připomíná kreslené pohádky a postavy často komunikují jakousi zkomolenou bezeslovnou verzí svých jazyků, ale hra obsahuje řadu scén s hromadami mrtvol a celkově se nepáře s vyobrazováním masakrů největších bitev. Na jednu stranu zde najdete poměrně komické honičky a souboje s ústředními záporáky, ale na druhou stranu také mrazivě strašidelné sekvence běhu napříč bojištěm, které si pomocí kulometů, náletů a minometů postupně bere životy postav kolem vás (případně i váš, pokud jste nešikovní).

Během hry se vám také odemykají související historické záznamy, které si můžete číst v obrazovkách vybavených historickými fotografiemi. Oblíbené "collectibles" předměty nacházené v různých zákoutích během hry mají navíc podobu předmětů oné doby, takže sbíráte například psí známky jednotlivých vojáků nebo předměty všedního použití z válečné fronty a dozvídáte se zároveň informace o jejich původu či významu. Nacházíte dokonce i dobové dopisy, které přinejmenším působí autenticky. Ve výsledku hra poměrně efektně předkládá nejen situace a atmosféru první světové války, ale také historická fakta a dokumenty. Ostatně všechny větší bitvy i události ve hře jsou na těch skutečných založeny.

Hratelnost nicméně není nic, co by prozrazovalo zaměření na starší hráče. Jde o jednu z nejjednodušších adventur, co jsem kdy hrál. Částečně bohužel i proto, že po celých šest hodin budete dokolečka opakovat hrstku stejných úkolů a postupů, mezi nimiž naprosto jednoznačně dominuje nošení předmětů z místa na místo. Téměř na všechny herní pasáže je možné aplikovat šablonu "určitě potřebuješ nějaký předmět - jdi ho najít nalevo - pokud tam není, jdi napravo - až ho najdeš, jdi najít místo, kde se má použít - hotovo, opakovat na jiném místě mapy s jiným předmětem".

V herní terminologii se tomu říká "fetch questy" a tady je na nich bohužel postavená drtivá většina hratelnosti. Není tedy divu, že po několika hodinách se člověk začne docela nudit. Moc tomu nepomáhá, že ústřední příběh a téma hry je sice zajímavé, ale příliš se nevyvíjí. Měl jsem tak po prvních dvou hodinách dojem, že chápu o co tvůrcům jde a co se snaží svým dílem říct - a že nepotřebuji, aby to opakovali a natahovali několik dalších hodin. Je to zajímavá věc, snad ještě nikdy se mi nestalo, aby se mi hra líbila, ale přál jsem si, aby byla kratší.

Jelikož Valiant Hearts obsahuje řadu skvělých, silných momentů, opravdu by jí pomohlo tyto zkondenzovat na plochu řekněme dvou hodin, jako to udělaly Journey nebo Brothers. Ani jedné z těchto dvou klasik by neprospělo, kdyby je někdo natáhl na dvoj/trojnásobek pomocí stejných mechanik a podobných scén.

Startovní trailer

Více o Valiant Hearts: The Great War

Nošení předmětů z místa na místo, případně jejich používání na správném místě, není špatná mechanika sama o sobě a hra ji místy využije v docela nápaditém kontextu. Mnohem častěji ji ale využívá předvídatelným a nenápaditým způsobem, který se rychle přejí. Naštěstí hra obsahuje i několik zajímavějších puzzle (většinou spojených s hozením předmětu pod správným úhlem) a také hrstku akčních sekvencí, z nichž nejzábavnější jsou zřejmě automobilové honičky. Quicktime sekvence při ošetřování zraněných mne osobně docela prudily, ale chápu vysvětlení tvůrců, že chtěli "herně vyjádřit" precizní a na přesnost náročnou práci zdravotníků pod stresem.

Valiant Hearts: The Great War vyšlo v angličtině koncem června pro PC, PS4, PS3, X360 a X1 jen digitální distribucí za 400 Kč.

Mám tak trochu podezření, že autoři nejprve vymysleli téma hry a pak teprve hledali nějaký žánr a hratelnost, který by na něj naroubovali. Výsledek je funkční, hra se (kromě jiného i díky přítomnosti nastavitelné nápovědy) bude docela snadno a příjemně hrát komukoliv, ale nepůsobí to oním dojmem brilantního snoubení nápadu s provedením, jaký jsem si zvykl od těchto "polo-uměleckých" titulů čekat. Přesto se povedlo mimořádně působivě zpracovat relativně neobvyklé téma první světové války, navíc spíše z pohledu obyčejných lidí (a psů), než vojáků. Také vizuálně a hudebně je hra nádherná, i když Child of Light mi po téhle stránce připadla ještě o něco zdařilejší.

VERDIKT: Snadná adventura s nastavitelnou nápovědou, jejíž těžiště nespočívá ani tak v hratelnosti, jako v tématu, příběhu, postavách a celkové atmosféře. Posmutnělé lidské (a psí) osudy na pozadí první světové války jsou podpořené nádhernou hudbou a snadno udrží vaši pozornost až do konce, ačkoliv tou dobou už budete mít plné zuby nošení předmětů z místa na místo. Některé drsnější scény způsobují, že nemohu hru doporučit pro nejmladší. Každopádně jde o působivý zážitek, přestože by mu prospělo zkrácení na polovinu.

7 / 10

RECENZE Valiant Hearts: The Great War Martin Zavřel Válečná balada přetékající emocemi. 2014-06-29T20:24:00+02:00 7 10
REKLAMA

- komentáře (9)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...