Eurogamer.cz

Wii Party

Nejhorší Wii hra přímo od Nintenda.

Jako by se Nintendo chtělo letošní podzim přidat k Microsoftu a Sony. Oba jeho konkurenti vydávají své verze pohybových ovladačů a s tím na trh vrhají jeden party titul za druhým. Big N si chce ukrojit z lukrativního koláče a upozornit, kdo je králem party a pohybových her. A jaký jiný název by byl chytlavější, než Wii Party?

Party hra ze série Wii (Sports, Sports Resort a Fit) kráčí ve stejných šlépějích, jako její starší sourozenci. Charakteristickou stopou těchto her je naprostá jednoduchost. Jenže tam, kde ve Wii Sports a Resort oholený herní mechanismus zachraňovalo skvěle využité pohybové ovládání, Wii Party prostě nemá co nabídnout.

K prvnímu testování jsme s manželkou pozvali sousedy. Nalili jsme si čistého vína a spustili první mód. Tím bylo jakési hopsání po herním plánu po vzoru deskových her nebo Mario Party. Pomocí tlačítka A na ovladači jsme házeli kostkou a postupovali vpřed. Většina políček byla prázdných, některá spouštěla akce. Například skoč o čtyři pole dál nebo vyměň si místo se spoluhráčem. Jednou za čas si někdo stoupl na pole, které spustilo minihru. Problém byl, že jsme v podstatě hráli „Soudruhu, nezlob se". Místo interaktivní zábavy jsme seděli před obrazovkou, neustále mačkali A a čekali, až dojede animace házení kostkou nebo poskočení o pár čtverečků dál. Zábava nikde. Po deseti minutách jsem tak vyskočil do hlavního menu a raději zvolil všeříkající kolonku „minigames".

Všichni čtyři jsme se ocitli na kvádrech, které po vyhrané minihře vyjely výš. Když někdo ovládl pět her v řadě, zvítězil. Jenže ani tahle varianta není příliš zábavná. Minihry nejsou zrovna nápadité a to, že Wii má pohybové ovládání, poznáte jenom v momentě, kdy s ním máte pro nějakou nesmyslnou činnost zamávat. Většinou ale hrajete s Wiimote otočeným na ležáka a postavičky ovládáte směrovým křížem plus akčním tlačítkem. A úkoly? Například postavit se na jednu ze dvou plošinek. Jestli si zvolíte tu správnou, nepropadnete bouřkovým mrakem a zůstane vám plné zdraví. Jestli si vyberete tu špatnou, máte smůlu. Nejhorší na minihrách je, že minimálně třetina z nich je založena na náhodě, prostě jen zkoušíte štěstí a nemůžete svůj osud nijak ovlivnit. A to je špatně!

Kategorie, na níž jsem se nejvíce těšil, jsou aktivity s Wiimote nikoliv jako herním ovladačem, ale předmětem, který definuje pravidla hry. Například musíte schovat v místnosti čtyři Wiimote, zatímco ostatní čekají za dveřmi. Když přijde čas, stačí zavolat a nechat je hledat. Díky zabudovanému reproduktoru vydávají ovladače zvířecí zvuky, čímž oznamují svou polohu. Kdo umí nejlépe schovávat vyhrál. Zábava to sice je, ale tak maximálně čtyřikrát za sebou. Potom už máte místnost prozkoumanou natolik, že těžko hledáte ještě nepoužitou skrýš.

Další z těchto aktivit tak dobré nejsou. Například podávání Wiimote jako bomby. První hráč musí držet určené tlačítko a předat ovladač opatrně, bez vibrací, protihráči, který zmáčkne to své a potom celý ovladač převezme. Docela dobré, jen by se muselo nějakým způsobem počítat skóre. Místo toho prostě v momentě, kdy bomba bouchne, hra skončí prostým „Play again". To si máme body psát na papír? Stejné je to, když si mezi sebou podáváte ovladač a musíte říci slovo z určité kategorie (zelené věci, ovoce...).

Vcelku zábavný je kvíz o tom, jak znáte své přátele. Nejprve na otázku typu: „Jaký je Pavlův nejoblíbenější filmový žánr?" odpoví ostatní a následně Pavel. Vyhrává ten, kdo se trefil nejčastěji. Alespoň že tady nám body počítá hra samotná. Opět je to švanda jen jednou, protože otázky se opakují a nemá smysl hrát znovu s tím samým člověkem.

Přesto, že Wii Party obsahuje přes osmdesát miniher a různé způsoby soutěžení, ve výsledku jsou všechny na jedno brdo. Ty podobné deskovým hrám jsou nudné, protože je téměř nemožné ovlivnit výsledek, minihry jsou o něco lepší, ale konkurence je na této platformě obrovská a nejhorší je, že Nintendo resignovalo na pohybové ovládání. Jaká bžunda byl WarioWare: Smooth Moves, který ho naopak využil naplno, ve velmi vtipných pětisekundových hříčkách! Nakonec ani pět her s Wiimote v hlavní roli není žádná výhra, kvůli na začátku zmíněné jednoduchosti konceptu. Navíc těchto hříček mělo být na DVD aspoň třicet, nikoliv jen pět!

Trailer

Tragickou bilanci nezachrání ani logické rychlíky nebo soutěžní varianty pro jednoho hráče. Zkusil jsem je jednou nebo dvakrát a je to nuda, nuda, nuda. Navíc umělou inteligencí ovládaní protihráči jsou naprosto retardovaní a nebýt velkého poměru náhody, neměli by vůbec šanci. Naopak v takových oblastech, jako je pexeso s Mii charaktery, vás svou neomylností dokáží tak akorát naštvat.

A aby tomuhle odpadu Nintendo podřezalo větev úplně, naprosto odfláklo i vizuální zpracování. Ačkoliv je někdy grafika roztomilá, většinou jde o tak nechutně kostičkované boxy s rozplizlými texturami, až se z toho točí hlava. Jediné, co zaujme a čemu se zasmějete, jsou oblečky, do nichž vás v minihrách Wii Party obléká. Jenže to je stále a nakonec opravdu málo.

VERDIKT:Odfláknutá rychlokvaška a nudná party hra, jež je tím nejhorším, co jsem na Wii od Nintenda hrál. Náhodně generované výsledky, neustálé čekání na přehrání animací, nudné minihry, chybějící herní systém. Ze všeho nejhorší ale je, že jsme to ve čtyřech lidech zkusili 2x a potřetí jsme radši vytáhli ze skříně skutečnou deskovou hru a bavili se mnohem více. Jediný, kdo by si s Wii Party možná užil legraci jsou hodně malé děti, ale i pro ty najdete desítky lepších her. Od tohoto raději ruce pryč.

3 / 10

Wii Party Pavel Oreški Nejhorší Wii hra přímo od Nintenda. 2010-11-16T08:10:00+01:00 3 10
REKLAMA

- komentáře (4)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...