RECENZE Disco Elysium

Brousí si zuby na titul RPG roku.

VERDIKT: Jedinečný, navíc velmi opakovatelný zážitek svým stylem asi nejpodobnější starému Planescape: Torment.

„Nepropadejte panice!"

Tento velký vlídný nápis ze Stopařova průvodce vám v téhle hře velmi dobře poslouží. V jaké to hře? Inu, jmenuje se Disco Elysium a je to adventura se silnými RPG prvky, jenž o sobě tvrdí, že je RPG. Čert vem, ať je to tak či onak, jedná se o zpropadeně ukecanou hru od estonského týmu umělců ZA/UM, u kterých se tahle prvotina rodila celých 5 let.

Ten čas se také odrazil na nádherné vizuální stránce hry, kterou tvoří ručně kreslená pastelová pozadí a modely postav, příčemž vše doplňuje skvělá hudba. Na vizuální ztvárnění si možná budete chvilku zvykat, ale pak už vás pohltí atmosféra, kterou kombinace obého vytváří. Hra má nízké HW požadavky: čtyřjádro, 4GB RAM a grafický výkon na úrovni Intel HD620.

A jak vlastně celé začíná? Tvorbou postavy samozřejmě. Vyberete si, jakým způsobem chcete rozložit 12 bodů do čtyř atributů - intelektu, psychiky, těla a motoriky, zvolíte svou význačnou dovednost a už jedete v příběhu. Ten může skončit i dřív, než začal, protože váš ještěří mozek se vás ptá, zda se vůbec chcete probudit. Probouzíte se na podlaze pokoje hotelu s nejhorší opicí svého života a zhola nic si nepamatujete. Vidíte zničeného vycpaného opeřence, díru v okně po prohozeném škrpálu, kravatu na větráku a spoustu zničené magnetofonové pásky...

Váš první kontakt s vnějším světem je sousedka, která vám s trochou štěstí sdělí něco o včerejším večeru, nebo vám nevyjde hod kostkou a pokusíte se ji zbalit, ale poněkud se přitom ztrapníte. A korunu tomu posléze nasadí poručík Kim Kitsuragi, jenž vám v přízemí hotelu sdělí, že je vašim parťákem a jestli jste už prý vyšetřili úmrtí toho oběšence za hotelem. Stojíte před ním jak tvrdé Y, netušíte, která bije a postupně se dozvídáte celý sled událostí. Když vyzpovídáte barmana a nechcete zaplatit vzniklou škodu, můžete při útěku uklouznout, dostat infarkt a umřít...

Závěrem na vás vyskočí novinový článek o smrti policisty při vyšetřování vraždy. Že je moc snadné umřít? Inu, vyplatí se nepodcenit tělesný atribut, ale taky nebýt přehnaně nafoukaný a hru si uložit předtím, než se budete brodit ve svých vzpomínkách. I ty se dají, byť často s obtížemi, přežít, protože jak se říká: „co vás nezabije, to vás posílí".

Vývojáři sami zmiňují, že hra vyrostla z jejich setkání při Dungeons & Dragons a na hraní je to znát. Herní systém funguje na základě atributů, které určují minimální a maximální výši dovedností, kterou jde ještě modifikovat o bonusy za přidělené body, oblečení, myšlenky a předchozí konverzace. Tím získáte číslo, které hra přičte k hodu kostkou (2D6) proti cílovému číslu, výsledkem je úspěch či neúspěch ve vaší snaze se něčeho dopídit. Neúspěch však neznamená, že je vše ztraceno, naopak může vést k daleko zajímavějšímu rozhovoru, než úspěch samotný. Hra dále rozlišuje v dva druhy zkoušek - červené jsou většinou spojeny s příběhem a už je nelze opakovat. Bílé jsou většinou o vedlejších úkolech a konverzacích, které když vám nevyjdou, po nějaké době je můžete zkusit znovu.

Za proběhlé rozvory a splněné úkoly získáte pár zkušeností, které se s každou stovkou změní na bod dovednosti, za který se dá koupit další bod dovednosti (kterých je 24 a jsou docela originální), místo na novou myšlenku nebo ji naopak smět zapomenout.

Potřebujete se dostat do přístavu, ale dělníci blokují přístup? Můžete si promluvit s předákem a debatovat s ním nad rasismem nebo mu taky můžete jednu vrazit a zmáčknout to zpropadené tlačítko. Úkoly jsou pestré, vynalézavé a dají se řešit více způsoby. Ty záleží prakticky jen a pouze na vás a vašem stylu hraní. Jste alkoholikem ve smutném a umírajícím městě někde na konci světa a času a je jen na vás, zda se dáte do kupy, budete pokračovat v nekonečném flámu, nebo to celé vnímat surrealisticky.

Můžete se stát, kým chcete. Smutným omluvným policajtem, drsňákem, co mluví pěstmi, nebo hvězdným policajtem, fašistou, komunistou, či pravičákem. Zapomeňte na střední cestu. Možností a jejich kombinací je zde nepřeberně. Jen nepropadněte panice a depresi, protože to je nejsnazší způsob, jak vlastně v této hře umřít. Dojde-li vám zdraví nebo ztratíte-li morálku při pohledu do zrcadla, jste mrtví.

Součástí hry jsou samozřejmě i peníze. Ty se dají získat různě - můžete sbírat a vracet flašky, prodávat věci ve vetešnictví nebo i brát úplatky. Za ně si naopak koupíte ubytování nebo různé předměty či oblečení, které vám pomůže stát se, kým chcete.

Zajímavé je plynutí času ve hře, které se odehrává tím, že vedete rozhovory. Čím víc kecáte, tím rychleji čas plyne. Rozhovory jsou brilantně napsané, proměnlivé jako voda. Mohou být hodně vtipné, smutné, filozofické a schopné změnit náladu stejně rychle jako aprílové počasí. Jsou jednoznačně páteří celé hry. Je dobré vždycky prokecat všechny možnosti, protože se nejen dozvíte hodně o světě kolem, ale budou vás napadat i různé myšlenky a koncepty, které když přijmete za vlastní, vám přidají různé bonusy i postihy v dalším hraní. Vaším hlavním úkolem totiž není jen vyřešit případ oběšence, ale i zjistit, kým vlastně jste a co se vám přihodilo.

K tomu vám poslouží výborně zpracované uživatelské rozhraní. Úkoly, dovednosti, inventář, i myšlenkové emporium jsou vám od začátku k dispozici, jen tu mapu si musíte za pakatel nejdřív koupit. Když se rozhodnete odložit nějaký pokus o hod, najdete tam i jeho přibližné umístění, takže vám nic neuteče. V inventáři je také možnost zkoumat sebrané předměty, což vám opět může otevřít nové možnosti v rozhovorech nebo zjitřit paměť.

Rozhovorů je zde opravdu požehnaně a naopak akci téměř neuvidíte, proto je Disco Elysium z mého pohledu více adventurou než RPG. Některé hráče tak může tímto odradit. Navíc jeho angličtina je už trochu náročnější povahy, zvláště, když rozebíráte myšlenkové koncepty, politické, ekonomické a filozofické teorie. Holé minimum je tak porozumění angličtině alespoň na úrovni B1, ideálně C1.

Další, už menší vadou kráse je absence rychlého cestování ve hře. Město Ravachol je rozsáhlé a opravdu hodně se naběháte. Dále pak zamrzí, že ne všechny dialogy jsou namluvené a navíc docela roztříštěným způsobem. Dá se to však částečně omluvit nízkým rozpočtem nezávislých vývojářů. Jinak prakticky není hře co vytknout, na technické ani úkolové problémy jsem nenarazila.

Jedno hraní vám vydrží na více než 30 hodin. Když budete brát hodně vedlejších úkolů, tak i dvojnásobek. Disco Elysium je tak jedinečné RPG, jenž nesmíte minout s jedinou větší chybou - chybí mu kvalitní překlad do češtiny. Je velice škoda, že se hry zatím neujal nějaký distributor, který by ji kvalitně nechal přeložit, protože takto bude pro mnohé slabší angličtináře nedostupná. Z toho plyne, i fakt, že se hra prodává pouze přes elektronické distribuce Steam a GOG, na konzole (prozatím) nevyšla. Její cena je aktuálně ve slevě na příjemných 32 eurech.

888

Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex Super Gamer 2019.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (0)

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna