Borderlands

V kempu jsme zůstali a jen si odskočili k auto-stanici, tedy zařízení, ve kterém si můžete objednat vehikly. Mike si řekl o soukromý tančík a následně dostal i možnost vybrat si barvu. „Jo, dáme růžovou, ta k Brickovi sedí.“ V ten samý moment se konečně trochu rozpovídal o novém grafickém stylu. „Prostě jsme si řekli, že by to v cel-shade vypadalo líp. Dostali jsme ten nápad, pár dní na něm pracovali a pak se šli ukázat 2K. Tak nějak jsme počítali s tím, že nám řeknou, ať si to strčíme do řitě, ale oni to, k našemu překvapení, uvítali.“

Říkal jsem si, že taková změna musela znamenat měsíce práce navíc, ale prý to byla celkem rychlovka. Také mě napadlo, jestli ta modifikace nemá něco společného s odlehčenou náturou hry, ale dostalo se mi odpovědi: „Ne, to bych ani neřekl, spíše šlo vážně o to, že se nám tenhle styl jednoduše více zamlouval. I když, možná máš trochu pravdu, některé věci, co tu máme... ty by do klasické grafiky asi neseděly. Třeba taková léčící munice. Brokovnici můžeš naládovat kulkami, které po zásahu zdraví oběti paradoxně přidá, a to už je fakt úlet.“

Zpátky do hry. Už v tanku, vydali jsme se směrem k nepřáteli okupované základně. Cestou jsme narazili na opuštěné osídlení. „Takových bude po světě spousta. Prostě různé, celkem nevýznamné domečky a úkryty, které jen trošku zpestří hraní.“ Kde se vzaly, tu se vzaly, ze země začaly vyskakovat písečné pavoučí potvory spiderants. Většinu jsme rozjezdili, zbytek sundali střelbou do jejich zářící prdelky. Tam je to bolí. Následně jsme si ještě odskočili do menší jeskyňky vedle, kde nás překvapili zmutovaní trpaslíci. Věrni svému dědictví, tudíž horníci s krumpáči. Pištěli, cupitali všude možně, skákali po nás, ale Brick si je dával jako jednohubky.

Ještě než jsme dorazili do naší cílové destinace, oné okupované základny, na obrazovce se objevilo velké „LEVEL UP“ a Brick si mohl vylepšit některou ze svých schopností. Je to svalovec, a tak zkušenostní body napumpoval do svých bicáků aneb získal berserk. Tuhle schopnost záhy využil v oné základně – obraz zrudl, hráč se najednou stal rychlejším a rukama trhal nepřátele vejpůl.

Vývojář to komentoval, „Berserk, stejně jako úplně všechny ostatní schopnosti a úplně všechny ostatní zbraně a prostě úplně všechno, půjde postupem času upgradovat.“ Včetně obsahu inventáře, na němž je mimochodem zajímavé to, že když omylem seberete nějaký předmět, který vám z batohu vyhodí nějaký další, ten vyhozený předmět bude vždy tím nejslabším a nejhorším, co v batohu máte. Jednoduché opatření proti frustraci z nechtěné ztráty položky v inventáři.

Chvilku jsme se mydlili v oné průmyslové základně, následoval velký výbuch a předváděčka skončila. Borderlands byl zážitek. Před vstupem do 2K budky jsem nevěděl, co čekat, po jejím opuštění jsem ale už byl pln nadšených dojmů. Je to divná hra, leč v dobrém slova smyslu. Všechno je sympaticky přitažené za vlasy, dala by se tu najít i trocha parodie na klasické hry v žánru a celkově projekt působí ohromně přátelsky.

„Když testujeme, prostě vyjdeme na ulici a optáme se pár lidí, co zrovna potkáme. Moc to nehrotíme, je to zábava,“ pravil Mike a v přeneseném významu vystihl to, o čem Borderlands je – o příjemné a pohodové zábavě, ke které si sednete a s úsměvem na rtech si ji královsky užijete. Nejde se netěšit na letošní říjen, kdy hra vyjde pro PC, PS3 a X360.