Recenze Darksiders 2

Mlátičkou to začíná, plošinovkou/RPG/puzzly alá Zelda končí.

Testovaná verze: PlayStation 3

Letošní okurková sezóna se nadmíru vyvedla. Vychází jedna zajímavá hra a arkáda za druhou. A jeden neví, co dříve hrát. Člověk aby se téměř každý týden ujišťoval, že opravdu není listopad. Jedním z posledních přírůstků letních her je hra Darksiders 2. Kombinace několika žánrů, která nemá příliš početnou konkurenci.

Žánry se v Darksiders kombinují tři. Jednak dostanete hack-n-slash mlátičku plnou šplhacích a skákacích pasáží, tedy něco na způsob God of War. Většina herní doby se odehrává v dungeonech obsahujících mraky puzzlů, které mohou připomenout Zeldu. A celá hratelnost je okořeněna několik obrazovkami s PRG prvky.

Mlátička

Zpracování soubojů nikterak nepřekvapí a nabízí žánrovou klasiku. Několik typů útoků jak nablízko, tak na dálku a možnost namíchat mnoho různých komb. Obtížnost se podařilo vyvážit tak akorát. V soubojích nevystačíte s mačkáním jednoho tlačítka. Touto cestou většinou rychle zemřete. Ale stačí dávat trošku pozor, uskakovat před útoky a většinu soubojů lze projít bez potíží.

Výjimkou jsou samozřejmě bossové, kteří jsou často úplně imunní proti obyčejným útokům. A musíte najít nějakou fintu, jak je skolit. Ať již pomocí některé speciálnější schopnosti, nebo třeba za využití okolního prostředí. Velké plus dávám za to, že se autoři vyhnuli QTE sekvencím v animacích, které většina vývojářů ráda využívá, a osobně k nim vřelý vztah nemám. A to i v sekvencích, které si o QTE přímo říkají.

Která verze hry (PC, PS3, X360) vypadá nejlépe? Srovnávací galerie.

Plošinovka

Mimo souboje strávíte hodně času šplháním po zdech, stropech a trámech. Plošinovkové sekvence nenabízí téměř žádnou volnost a jsou přísně skriptované jako například v Uncharted. Hlavní hrdina se chytí pouze vyznačených míst. Na volnost jako v Assassins Creed zapomeňte. Vede to k absurdním situacím, že hlavní hrdina dokáže vyběhnout několik metrů po zdi, aby se chytit trámku. Ale metrovou zídku nepřeleze. Než jsem si na tato pravidla zvyknul, tak se mi nejednou stalo, že jsem zahučel do smrtící propasti. Což naštěstí není frustrující, protože pádem do hlubin tu nelze zemřít. A podobně jako v Batmanovi, nebo ještě přesněji ve FEZ, vás hra vytáhne zpět před propast. Bez nutnosti opakovat delší úsek znovu.

Hádanky

A pokud zrovna nebojujete či nešplháte, tak vás hra potrápí některých z puzzlů, které se tu nacházejí téměř v každé místnosti. A málokdy naleznete místnost, ze které lze odejít bez dovalení zaseknutého balvanu na tlačítko, nebo jiné záludnosti. Hádanky mi přišly kvalitní. Nejsou příliš primitivní, ale ani nudné. I přes jejich neuvěřitelné množství se hádanky příliš neopakují. Každou chvíli nabízí nějaký nový prvek.

Chvíli valíte balvany, přesměrováváte paprsky světla, využíváte schopností svého dočasného společníka, házíte výbušniny apod. Hra docela balancuje na hranici stereotypu. I když jsou si jednotlivé dungeony v jádru silně podobné, pořád přinášejí drobné obměny a nudit nezačnou. I když nějaké značné variability se také nedočkáte.

Okořeněno RPG prvky

Za zabité potvory a vyřešené úkoly dostáváte zkušenostní bodíky. Ty investujete o několika stromů schopností. Za bodíky tu můžete nakoupit a vylepšit pouze aktivní schopnosti. Vlastnosti hlavního hrdiny modifikuje výbava, která náhodně padá z potvor, truhel, nebo ji lze koupit u obchodníků. Vybrané zbraně lze dokonce upgradovat.

RPG systém je tedy relativně bohatý, ale na druhou stranu ne nějak zásadní. Darksiders 2 nejsou hrou, kde byste poznali každý level, jako u her typu Deathspank, kde každý level znamená obrovskou úlevu v obtížnosti. Pokud tedy vynecháte některé vedlejší úkoly, hra se nestává neúměrně těžkou a nejste nuceni jít na pár hodin trénovat. Přišlo mi, že ani při rozdělování zkušenostních bodíků nelze udělat chybu a vytvořit omylem či zbrklostí nějakou slabou a nehratelnou postavu. Což je možná dáno i tím, že opravdu důležité a kritické schopnosti získáváte automaticky postupem v příběhu. Vždy v okamžiku, kdy danou schopnost opravdu potřebujete.

Příběh hry není nijak nosný, ani důležitý

Hrajete tu za jednoho z jezdců apokalypsy. Tentokráte za Smrťáka. A vydáváte se za spásou jak lidstva, tak vašeho kolegy Války, za kterého jste hráli první díl. Ale samotné vyprávění a vývoj děje mě moc nezaujal. Jedná se o klasickou kostru o kohoutkovi a slepičce. Kde každé NPC hledá jakoukoliv záminku, proč vám nemůže pomoci, dokud nenaleznete či neaktivujete něco v několika dungeonech. A to něco většinou leží za dveřmi, které je nutno odemknout pomocí tří artefaktů. A takto stále dokola.

U děje jsem vůbec nebyl napnutý ani zvědavý, jak dopadne nebo nějak výrazně vtažen do herního dění. To samozřejmě neuvádím jako nutný zápor, ale pokud u her vyhledáváte zajímavý příběh, toto nebude titul pro vás. Pokud hledáte čistou hratelnost, absence příběhu vám překážet nebude. Samotné pobíhání v dungeonech vše vynahradí.

Technické zpracování

Zatímco po stránce hratelnosti je hra opravdu špička a samotné bojování a řešení puzzlů dokáže neuvěřitelně vtáhnout a nepustit, tak po technické stránce se mohli autoři více snažit. Zejména, když se jedná již o druhý díl, kdy na ladění prkotin měli určitě dost času, protože nezačínali pracovat s enginem od nuly.

Na prvním pohled člověku samozřejmě padne do oka grafika. Ta není vyloženě ošklivá, ale docela chudá a účelová. I když občas dokáže vykouzlit hezké scenérie, většinu času jsem si připadal, jako bych hrál titul ze začátku této konzolové generace. Zamrzely i další technické prkotiny, které vyloženě nevadí, ale zamrzí. Třeba v menu se nelze pohybovat D-padem, na což jsem zvyklý. Postava se občas na chvíli sekla o drobný schůdek, namísto aby jej plynule přeběhla. Při cestování se občas hra zastaví a načítá další prostředí - podobně jako v Oblivionu nebo Mass Effect 1, ale v Darksiders jsou záseky ještě delší, než ve zmíněných hrách (hodnocena je finální promo verze na PS3).

Závěr

Darksiders 2 pro PC (v češtině), PS3 a X360 vyšli tento pátek 24. srpna.

rezervovat na Xzone.

Přes všechny nedostatky a věnování jim v textu hodně prostoru se jedná o kvalitní hru, kterou mohu doporučit. V její prospěch hodně mluví zoufalý nedostatek žánrově podobných her. Mlátiček a RPGček máme spoustu, ale dobré dungeony plné puzzlů jsou vzácností. A Darksiders 2 mají hádanky dávkované tak, že člověka chytnou a jen tak nepustí po celou dobu hry, která činí téměř 20 hodin pro hlavní příběh. A ještě více, pokud se budete vrtat ve vedlejších úkolech.

VERDIKT: Darksiders 2 jsou určitě dobrou, kvalitní a zábavnou hrou, jejíž koupí neprohloubíte. Těží hlavně z dobrých hádanek a dungeonů. Ani souboje nedělají hře ostudu. Ocenil bych sice lepší grafiku a chytlavější příběh, ale i bez nich je tato hra zábavná a čas při hraní utíká jako voda. Jen škoda několika technických nedostatků a mírné zabugovanosti, bez nichž by to bylo na osmičku.

7 / 10

Recenze Darksiders 2 Agarwel Idiriz Mlátičkou to začíná, plošinovkou/RPG/puzzly alá Zelda končí. 2012-08-26T18:11:00+02:00 7 10

- komentáře (12)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...