FIFA 12 Recenze

I nejlepší může být ještě lepší! Že je vám to povědomé? FIFA 12 jednoduše kráčí v takřka stejných šlépějích jako její hokejová sestra. Také ona výrazně přehrává svou loňskou verzi, především díky dotažení klíčových herních prvků a několika málo novinkám, bez kterých však virtuální fotbal už asi nebudete chtít hrát. Zatímco ostatní podzimní hity sázejí hlavně na grafiku a omračující efekty, sportovní stálice z dílen Electronic Arts bodují zejména tím, co na první pohled tak patrné není. Jmenovitě propracovanější fyzikou a dokonalejším kolizním modelem, respektive neustále se lepšící umělou inteligencí. Pěkně krůček po krůčku, po evolučním žebříčku.

Patrně nejzásadnější inovací FIFA 12 je nový systém bránění, zvaný Tactical Defending. Někdejší stále dosti zautomatizované napadání soupeře s míčem, jeho pokrývání i vlastní zmocnění se balónu, bylo výrazně přepracováno a co především, převedeno takřka výhradně pod kontrolu hráče před obrazovkou. Není proto divu, že vás hra hned na úvod provede interaktivním tutoriálem, kde všechny nové prvky předvede a v praxi vysvětlí. Klíčovým prvkem budiž pečlivé stínování soupeře, předvídání jeho dalších pohybů a pochopitelně i samotný výpad, po jehož úspěšném provedení dostanete míč pod kontrolu.

Více než kdy dřív záleží na přesném načasování a správném způsobu útoku, teď už je to hlavně o trpělivosti a vyčkávání. Vystartovat hned po každém kdo má míč a snažit se ho v mžiku získat se skutečně nemusí vyplatit, i jedna malá chyba většinou znamená propadnutí hráče a šanci pro soupeře, kterému se otevře prostor. Jakkoliv je stále možné povolat kolegu z obrany na pomoc, případně se hrou do těla snažit útočníka vyvést z koncentrace a trochu rozhodit neustálým strkáním a přetlačováním, nakonec to bude stejně vaše kopačka která rozhodne, zasáhnete-li míč. FIFA 12 jednoduše přináší zcela nový pohled na hraní, chce to mnohem více taktizovat a být neustále ve střehu. Protože stejně jako v reálu, stačí jedno malé zaváhání, podcenění přihrávky, či prohraný souboj..., a rázem se mění skóre.

1/19 Oficiální obrázky

Předešlá Další Ukázat vše ▸

Tactical Defending hru velice oživil a prakticky od základů změnil, zjevně už se nebude hrát tolik na brejky a přednost dostane rozvaha, kontrola míče a hledání skulinek v defenzivě. Je to samozřejmě realističtější a fotbalovější, ovšem také náročnější na ovládnutí - ostatně prvními reakcemi na FIFA 12 bývají většinou panika a bezmoc. Opravdu to chce trénink a chvilku času na aklimatizaci, než se s tímhle systémem sžijete. Nicméně i nový EA fotbálek je stále možné hrát "postaru" tak jak jste byli léta zvyklí. Původní režim bránění je ve FIFA 12 stále k dispozici, je však otázkou, neochudíte-li se až příliš o možnosti a zážitky z nové hry, potažmo jak obtížně budete hledat soupeře. Bude se snad před každým kláním domlouvat kromě desítek záležitostí i použitá defenziva? A rozdělí se hráčská komunita na zpátečníky a pokrokové fotbalisty?

FIFA 12 se ale blíže simulátoru neposouvá jenom kvůli nově pojaté obraně. Zásadní proměnou prošla rovněž umělá inteligence všech zúčastněných, ať už budeme mluvit o rozvinuté loňské Personality Plus, nebo o letošní Pro Player Intelligence. Všichni zkrátka mnohem podrobněji rozlišují v jaké situaci na hřišti se nacházejí, kdo stojí proti nim a jak jsou na tom jejich spoluhráči. Vyhlášení kouzelníci s míčem tu mají přirozený respekt a každý si dvakrát rozmyslí, půjde-li proti mistrům typu Messi, jejichž kontrola míče je víc než brilantní. Na tohle téma už bylo napsáno mnohé a k vidění byla též řada vývojářských videí. Takže jen ve stručnosti, po hřišti už dávno nepobíhá jen desítka identických klonů, díky obsáhlým hráčským atributům a fyzickým proporcím můžeme skutečně hovořit o individualitách, které AI jasně vidí a rozlišuje. A podle toho také volí komu a jak nahrát, případně koho bránit.

Letos asi nebude ostuda hrát na začátek o jeden obtížnostní stupínek níž než jste zvyklí a lépe se s hrou sžít, protože kromě náročnější defenzivy jistě takřka všechny potrápí i bystrá a občas až nesmlouvavě dokonalá AI. Bez legrace, chvílemi se málem zdá, jakoby počítač četl vaše myšlenky, respektive odezíral pohyby vašeho gamepadu. Zkusíte na soupeře kličku a on ji vystihne, pokusíte se o dlouhou přihrávku a on ji zachytí, máte v plánu zablokovat postup na vaši branku a on si jen drze posune míč stranou, a přeskočí vaši nohu. A ne, obávám se, že tady zapojení druhého gamepadu, coby finta (pamatujete na souboj s Psycho Mantisem z Metal Gear Solid?), asi nepomůže. Častokrát prostě budete jen s údivem sledovat, jak chytře si ta umělá inteligence počíná, jak chápe co se děje, mění svoji hru a zkouší překvapivé akce.

Ještě štěstí, že FIFA 12 má opravdu pro každého něco a uzpůsobit ji svému umu a dovednostem není problém. V nabídce je osvědčené klasické ovládání i alternativní rozmístění tlačítek, v případě nováčků je dokonce možné využít pouhých dvou "akčních čudlíků", jako v pradávných FIFA Soccer časech. O volbě obtížnosti už řeč byla, na Legendary/World Class asi nikdo hned válet nebude, tentokrát však přibyla též řada posuvníků - opět po vzoru NHL série. Tudíž i u fotbalu už si můžeme upravit pomalu každý herní aspekt, počínaje rychlostí a přesností (hráči, střely, přihrávky), až po zásahy AI do hry, její chování, či četnost a náchylnost ke zranění. Všichni si tak fotbal naladí podle svého gusta a preferencí, od zběsilé akční arkády, až po zcela manuálně ovládaný skoro-simulátor.

Při zmínce o simulaci nelze nepřipomenout vylepšený kolizní model. O Impact Enginu jsem se rozepisoval už v červencových dojmech, takže než se znovu opakovat: všechno je to zase o chlup propracovanější a realističtější. I po delším hraní plné verze se však nemohu ubránit pocitu, že těch zranění vyplynuvších ze všemožných zákroků je až příliš. Dobrá, zažil jsem spoustu zápasů odehraných v pohodě a bez ostrých faulů, kdy se všichni vrátili do kabiny spokojení a zdraví. Mnohem víc ale bylo těch, ve kterých jsem pochroumané hráče musel střídat, protože už nemohli dál pokračovat. Jakoby to EA Sports zase trochu přehnali a tuhle novinku ne úplně ideálně naladili a do hry začlenili. Protože vidět takřka pravidelně dva hráče svíjející se v bolestech na trávníku za zápas? Ale no tak, hraju snad tak tvrdě?

Těch posedávajících a s bolestivou grimasou za postranní čáru kulhajících fotbalistů je na můj vkus prostě trochu moc. A trochu rýpnout si musím i do Impact Enginu. Nově počítané kolize daly tvůrcům určitě práci a většinou je na pěkně působící střety opravdu radost pohledět. Občas ale fyzika drobně zazlobí a nepředvede zrovna to, co byste očekávali od platných přírodních zákonů. Přestože jsem neviděl vyložené šílenosti (pár vtipných YouTube videí, pořízených z dema, asi znáte) nejednou jsem se podivil, především nad haprující hmotností a kontrolou váhy, či jak to popsat. Inu ramenem člověka asi běžně nenadzvednete a ruce/nohy také váží o něco méně, než vlastní tělo.

1/12 Další oficiální obrázky

Předešlá Další Ukázat vše ▸

Na druhou stranu, stávající Impact Engine je zase jen prvním krokem a už příště uvidíme další jeho vývojový stupínek, s čím se ostatně EA ani netají. Navíc fyzika a kolize bývají u sportovních her většinou na špici, ostatní žánry v tomhle směru často ztrácejí. Příležitostné kiksy ve FIFA 12 tak rozhodně nejsou ničím tragickým, vždyť podobné lapsy předvádějí prakticky všechny hry. Při pohledu na hadrové panáky v některých FPS akcích by se skoro chtělo říct, že nová FIFA je už teď málem dokonalá. Nehledě na fakt, že tady jsou propracovanější kolize skutečně ku prospěchu věci. Ať už jde o průchod klubkem hráčů, lehké teče a odrazy míče, nebo časté blokování střel i přihrávek. Uvěřitelná fyzika je ze hry jednoduše cítit a těch pár opakovaček, odhalujících tu a tam nějakou tu chybku, výsledný dojem nikterak nekazí.

Naopak, jsou to právě malé drobnosti, které posouvají a umocňují fotbalový zážitek. Už při letním testování se mi například líbily rychle zahrávané auty. Už žádné zdržování, čekání a sledování dlouhých, otravných a stále stejných animací. Hráč si teď jen doběhne pro balón, mrkne kdo je volný a hra hned pokračuje. Což ostatně platí i pro střídání. Potěšil také rozhodčí, vracející míč po přerušení hry (zranění), kdy se v duchu fair-play rozehrává promptně na polovičku soupeře. Malé plus mají též brankáři, ti se za poslední roky výrazně zlepšili a nebylo jim prakticky co vytknout. Tentokrát ovšem zdá se zapojují mnohem častěji nohy, těch skluzů a pádů do střel je nějak víc. Stejně jako střel z dálky, na než měla patrně vliv přepracovaná AI. Nejednou i počítač překvapí ránou z pár desítek metrů.

Na zpracování zprvu zaujmou dozajista nově provedené nástupy hráčů a vůbec úvodní intra do zápasů. Jsou tu jakési vizitky největších hvězd obou týmů, televizní režie nabízí soupisky i rozestavení. Bohužel, jako obvykle se ale všechny ty nástupy ze šaten, řazení celé jedenáctky na ploše a nezbytné focení/podávání rukou rychle okoukají. Jsou prakticky stále stejné a často se opakují - více variant a obecně nápaditější prezentace by jistě neškodila. Na rozdíl od hokeje ale pochválím stadiony, modeláři je evidentně trochu vylepšili a přibylo zase pár nových objektů a detailů. Grafika se zdá celkově drobet vyžehlená a přeleštěná.

Chvíli času si však patrně vyžádá nový pozměněný komentář, když letitou hvězdu série - Andyho Graye, který byl odejit - nahradil Alan Smith, jehož hlasový projev a přízvuk je relativně odlišný. V našich krajích mohou potom hráči využít služeb dua Bosák-Svěcený - nicméně českou lokalizovanou verzi jsme k dispozici neměli, takže těžko říct jak moc (a zdali vůbec) byla opravena a doplněna. Jinak ale znovu palečky nahoru za ozvučení a atmosféru zápasů, reakce diváků, skandování, chorály..., to vše vytváří báječnou fotbalovou kulisu.