RECENZE Grand Theft Auto 5

Nejlepší díl série, kde se nenudíte ani minutu. Jak to?

Herní průmysl ušel za šestnáct let, co je s námi GTA, obrovský kus cesty. Ale její tvůrci jsou prostě géniové, když celou dobu dokázali držet vysokou laťku kvality. A to se podařilo jen minimu herních sérií, které mají kořeny v devadesátých letech. A přitom první trailer pětky mě naštval svým depresivním zasazením do Kalifornie v době recese a později jsem nevěřícně kroutil nad zprávami o třech hratelných postavách. Jenže trailer není hra a Rockstar není UbiSoft. Autoři nás nechali skrz preview jen letmo nahlédnout do světa, ve kterém se pětka odehrává. A hráčům díky tomu připravili mraky překvapení.

Přitom začátek GTA 5 se příliš neliší od svých předchůdců. Mladý černoch Franklin bydlící se svou šílenou tetkou v malém domku v hispánském předměstí Los Angeles, vlastně Los Santos. Snaží se přežít další den a vydělat pár doláčů. Tu poškádlí svištícími kulkami konkurenční gang, jindy pomůže závislému kámošovi neztratit práci v odtahovce nebo pro arabského vyčůránka prodávajícího ojetá auta ukradne pár naleštěných modelů. A po těžké práci si sedne na kanape, zapne telku a dá si jointa. Ovšem už po prvních pár hodinách hry, kdy můžete hrát pouze za Franklina, je jasné, že po čistě příběhovém experimentu ze čtyřky se vrací aktivitami nabušený svět jako v GTA: San Andreas.

Odhalení všech povahových rysů tří postav

V žádném případě to neznamená, že by příběh nestál za řeč. Naopak, je tím nejlepším, co jsem zatím v téhle gangsterské sérii zažil. Franklin je nejnormálnější z trojice a jen se snaží vyhrabat ze zaplivaného sousedství. Michael se mi ze začátku zdál nejsympatičtější, protože je nejblíže mé představě normálního života. Má peníze, má rodinu, hraje golf a tenis. Jen se mu v životě nic nedaří. Zato Trevor je nespoutaný satan, kterému není nic svaté. Na své základně v poušti vaří pro sebe i ostatní drogy, prodává zbraně a terorizuje sousedy. Jasné archetypy, že? Ale nic není černobílé a mnohokrát jsem si během mých téměř třiceti hodin strávených v tílku, saku nebo smradlavém krvavém tričku jednoho z hrdinů říkal: "To je magor", "To je chudák", "Toho fakt nesnáším".

Rockstaru se povedlo ukázat všechny stránky hlavních postav a dokonale vykreslit jejich charakter pomocí (nejen) příběhových animací. Například při jednom z přepnutí z Trevora na Michaela jsem se objevil v trenkách se svou plačící ženou v posteli, vedle níž na nočním stolku byla položená Kámasútra. Takže jak to s těmi rodinnými problémy vlastně je? Jde o zlobivé děti nebo spíš neukojenou manželku? Je jen na hráči, jak se na postavy bude dívat a ke komu si vytvoří pouto. Kromě skvělého scénáře ze sebe vymáčkli maximum i herci/dabéři. Právě příběh a jeho prezentace je jednou z oblastí, na které jsou dokonale vidět stovky milionů dolarů, které vývoj GTA údajně spolykal.

Zajímavě strukturované mise a loupeže

V podstatě nikdy nevíte, která z aktuálně dostupných misí vás posune v příběhu vpřed. Ve městě potkáváte úplně neznámé jedince, kteří se v příběhu mohou jenom mihnout nebo s vámi zůstanou déle. Například u popelnic se pohádáte se dvěma britskými důchodci, kteří vás nakonec přesvědčí, abyste pro ně sbírali suvenýry slavných. Jindy jedete kolem domu z jehož oken létají věci. Zastavíte a spřátelíte se s vyhozeným manželem, se kterým později chodíte na golf. Jindy potkáte hackera, kterého můžete později naverbovat do týmu.

Vedle spousty vedlejších misí, které mají větší nebo menší vliv na příběh, se každých pár hodin hraní točí kolem jedné velké akce. Zpočátku to ani nemusí být zřetelné. Pro někoho kradete auta, pro jiného vraždíte na objednávku, ale nakonec se události tak nějak spojí a vyústí v katarzi - v plánování větší akce - tzv. Heist. Tou první je vyloupení zlatnictví. Nejdříve si musíte obhlédnout prostor, naplánovat útok i ústupovou cestu. Jakmile si vyberete ze dvou možností provedení loupeže, začnete shánět vybavení - pistole, masky, auta potřebná k dojetí na místo i úniku.

Nakonec si vyberete dodatečné členy týmu. Například levný hacker chce jen pět procent zisku, ale vypne bezpečností systém jen na půl minuty, kdežto ten nejdražší na devadesát sekund. Já jsem při vykrádačce zlatnictví ušetřil na ozbrojeném doprovodu. Jenže laciný maník to i s jedním z báglů se šperky napálil při úprku před policajty do zdi, takže se můj lup podstatně ztenčil. Ovšem nečekejte jenom přepadení obchodů a bank, protože každá velká práce je originální. Záměrně nebudu vyjmenovávat další příklady, protože takových misí není zase tolik. Ovšem tím zábava nekončí, naopak začíná.

Ani chvíle nudy

Nebudu se rozepisovat o vedlejších aktivitách, jako je potápění či nákup nemovitostí, to za mě udělá Michal Jonáš v samostatném článku. Svět GTA 5 je ale jimi doslova přeplněný. Ani po 26 hodinách hraní a téměř kompletně splněných příběhových misích, kterých je celkem 69, jsem zdaleka nevyzkoušel všechny možnosti, které mi rozlehlý svět dává. A rozhodně jsem se nehnal rychle vpřed, abych prosprintoval příběhem co nejrychleji. Mimochodem, Michal Zavřel, třetí z redaktorů českého Eurogameru, během víkendu příběh dokončil po 28 hodinách (viz druhá strana mince).

Ale zpět k aktivitami nabitému světu. Důležitý je totiž fakt, že jsem se za celou tu dobu nenudil ani jedinou minutku. Jakmile skončí mise, za rohem si můžete střihnout triatlon, na jehož konci si ukradnete auto a zapojíte se do nočních závodů. Jindy se vynoří tzv. náhodné události, kdy se před vašima očima začne dít něco, co vás vyloženě nutí zapojit se do dění. Poté vyděláte trochu peněz a koupíte si letiště, díky čemuž pomocí buginy a letadla kradete a opět prodáváte zbraně, chodíte na lov nebo si zajdete zahrát šipky. GTA 5 opět mírně zešílelo a po realistické čtyřce se vrací trochu té úchylárny - co si třeba mezi mrakodrapy pokouřit matroš neznámého původu a v následné halucinaci vystřílet bandu vetřelců? A to pořád není všechno!

Přepínání postav

Důvodem, že jsem se zatím nenudil ani minutu, je i přítomnost tří charakterů. Přestal vás bavit Trevor a úkoly jeho šílených kamarádů? Není nic jednoduššího než podržet dvě tlačítka a přenést se o pár kilometrů dál a zazávodit si s Franklinem. Přepínání mezi postavami není tak svobodné, jak jsem dopředu čekal. Svévolně měnit hrdiny se dá pouze, pokud právě neplníte nějakou misi. Možnost vžít se do jiné postavy je pro dobro věci velmi striktně omezena. Koho chci ovládat, to jsem se v rámci misí svobodně rozhodnout mohl jen párkrát.

Více o Grand Theft Auto 5

Například ve zběsilé přestřelce, kdy Trevor jistil situaci s odstřelovačkou na střeše skladu a Franklin s Michaelem na zemi likvidovali nekonečné zástupy strážců zákona. Jenže i v tu chvíli mi hra dávala blikáním ikonky s daným charakterem jasně najevo, kdo potřebuje vést za ručičku. A věřte mi, že když jsem dobrou radu neposlechl, většinou jsem skončil v tratolišti krve. Dost misí plníte jen ve dvou, i proto, že Trevor se ke dvěma zbývajícím přidá až za cirka deset hodin hraní. A ačkoliv se všichni tři hrdinové liší i svými schopnostmi, nečekejte, že jeden je vyložený střelec, druhý infiltrátor a třetí si rozumí s volantem nebo kniplem. I když to tak na jednu stranu vypadá díky jejich speciálním vlastnostem.

Speciální schopnosti a přestřelky

Franklin dokáže zpomalit čas při jízdě autem. To ovšem neznamená, že by Trevor s Michaelem nebyli schopni dojet si pro basu piv do krámu za rohem. Začínají sice s horšími statistikami, co se řízení aut týče, ale ty se jim právě jízdou zlepšují. Stejné je to s ovládáním letadel nebo nabíráním kondice, kterou vylepšujete během, jízdou na kole či plaváním. RPG faktor je poměrně titěrný a rozhodně nemá až takový vliv na hratelnost. Naštěstí kvůli zlepšování výdrže už nemusíme do posilovny, i když třeba střelbu si nejlépe potrénujete na střelnici v Ammu Nation. Ano, přátelé, náš nejoblíbenější obchod je zpět!

Na přestřelky není tentokrát kladen maximální důraz, jako to bylo ve čtvrtém dílu. Neznamená to ovšem, že by jich bylo málo. Systém se od minule téměř nezměnil. Kryjete se za překážkami a můžete si vybrat jeden ze tří ovládacích módů - automatika, lehká asistence a volné míření. Zvolit můžete z osmi skupin zbraní. Jednotlivé kousky v Ammu Nation vylepšujete o větší zásobník nebo lepší mířidla. Skvělou zprávou je téměř nekonečné množství nábojů, které s sebou jste schopni tahat, alespoň tedy u samopalů a brokovnic. Nemusíte se bát, že vám během přestřelky dojdou kulky a budete muset paběrkovat munici po mrtvých nepřátelích. Navíc o svůj arzenál nepřijdete ani po návštěvě nemocnice. Zkrátka nic nestojí mezi vámi a zběsilou akcí.

Dopravní ruch a ovládání aut

Rockstar skvěle zapracoval i na dopravě. Zásadní zprávou je, že ty tam jsou z mlhy se nořící kolony aut. Veškerý provoz, ať už silniční, železniční, letecký nebo lodní působí věrohodně. Jakoby město opravdu žilo. V Los Santos jsou ulice plné rozličných bouráků, kdežto v poušti občas nepotkáte dlouhé minuty ani jeden. Je skvělé, že hned od začátku dostanete do rukou i sportovně laděné kousky. Ráno a odpoledne jsou ulice plnější, ale pořád se skrz ně dá projíždět maximální rychlostí. I když se řítíte po bulváru a ve vašem směru svítí červená, máte slušnou šanci projet křižovatkou bez újmy, protože na rozdíl od New Yorku, se na nich okamžitě nevytvoří kolona.

Nejbáječnější je ovládání vozů, které se vrátilo k arkádověji pojatému stylu San Andreas. Slabší auta sice po silnici trochu plavou a nemůžete si s nimi dovolit velké manévry, ale ani přesuny v nich nejsou peklem. Sporťáky drží na asfaltu jako přibité a jízda s nimi je radost. Jsem nesmírně šťasten, že už se nemusím polovinu hry trápit s děsnými auty a nekonečnými zácpami Liberty City, ale užívám si rychlost a svobodu Los Santos. I letadla a vrtulníky udržíte ve vzduchu mnohem pohodlněji než dříve. Vedle revoluce s třemi charaktery mi právě dopravní prostředky udělaly v GTA 5 největší radost.

Obraz skutečného Los Angeles a technické zpracování

Superlativy si zaslouží i rozlehlý, ale hlavně různorodý, svět. Los Santos působí naprosto věrohodně. Každých pár metrů si všimnete dominanty, která má svůj předobraz ve skutečném Los Angeles. Například, když jsem se poprvé dostal na jedno z náměstí, říkal jsem si: "Tady jsem si během letošní E3 dával bagety". A neustále jsem hledal výstaviště. Naprosto mě dostal most přes dálnici vedoucí na pláž s molem, na němž je horská dráha a jiné atrakce. Přesně takhle se k oceánu klikatí cesta ve skutečnosti a úplně stejně jsem se před lety v jeho půlce zastavil a zíral na nekonečnou řeku aut na osmiproudé dálnici pod ním.

Lví podíl na fantastickém pocitu z prostředí má nádherná grafika. Vůbec nechápu, jak se něco takového může hýbat na sedm let starém hardware konzole, navíc se skvěle modelovanou dopravou, dokonalými západy slunce a věrohodně simulovaným počasím. Smekám a na rovinu říkám, že kdyby všechny hry vypadaly jako GTA 5, tak novou generaci konzolí ještě pár let nebudeme potřebovat.

Na druhou stranu zpracování přináší asi jediný zásadní problém GTA 5. Hlavně ve městě grafika někdy škubá, kupodivu hlavně v místech, kde se odehrává prvních pár hodin. Podle mého názoru je to způsobeno vynucenou vertikální synchronizací. Trhání se děje hlavně při rychlém pohybu kamery do stran, například, když se otáčíte kolem své postavy nebo si prohlížíte okolí. Naštěstí nejde o nic zásadně ovlivňujícího hratelnost a po pár hodinách už jsem si občasných zaškobrtnutí ani nevšiml.

Grand Theft Auto 5 pro PS3 a X360 vyjde zítra, 17. září, v angličtině, PC verze je stále nepotvrzena.

koupit na Xzone nebo zajít na půlnoční prodej.

Hrál jsem na PS3, kde je mimochodem povinnost instalace téměř devíti gigabajtů na hardisk. Michal si užíval xboxovou originálku a na plynulost si prý nemohl téměř stěžovat. Zapomněl jsem v recenzi na něco? Jasně, na milión věcí, jenže o GTA 5 se dá vyprávět hodiny a pořád bych vytahoval jednu historku za druhou. Nejlepší bude, když si vše objevíte a vychutnáte sami. Nebo se zeptejte v diskusi pod článkem a počkejte si na příští články Eurogameru.

Půlminutová TV reklama

VERDIKT: Obrovský a přesto plný nádherně zobrazený svět současné Ameriky je skvělým pozadím pro úžasně rozehrané drama tří gangsterů a desítky hodin ničím nepřerušované zábavy. San Andreas a GTA 4 se spojily do jedné hry a výsledkem je nejlepší Grand Theft Auto všech dob.

10 / 10

RECENZE Grand Theft Auto 5 Pavel Oreški Nejlepší díl série, kde se nenudíte ani minutu. Jak to? 2013-09-16T16:01:00+02:00 10 10

- komentáře (86)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...