Driver: San Francisco

Ve městě už zase kvílí pneumatiky. Tanner je zpátky!

Obavy o zdraví řidiče Tannera jsme měli asi úplně všichni. Nebylo snad novinky a videa ze hry, aby pod nimi diskutující neprojevili upřímnou starost (když ne roztrpčení) nad jeho stavem. Nešlo přitom ani tak o fyzickou stránku a koma po těžké nehodě, ostatně John Tanner - coby polda pracující v utajení - jistě něco vydrží. Vrásky nám dělalo spíš rozpoložení duševní a fakt, že je schopen cestovat a převtělovat se do prakticky kohokoli.

Takzvaná Shift ability, umožňující opustit tělo, vznést se nad město a v mžiku ovládnout libovolný vůz v ulicích, patří k hlavním tahákům hry. Tahle vymyšlenost však zároveň rozpalovala fanoušky do běla, protože co je to za automobilovou honičku, když se během ní lze teleportovat, přesedat z auta do auta a každého tak dohnat? Po podrobném prozkoumání zprávy ošetřujícího lékaře, respektive po zhlédnutí závěrečných titulků, mohu již na úvod prozradit, že pacient přežil! A dokonce bez vážnějších následků, takže Driver: San Francisco shiftem naštěstí výrazně neutrpěl. Nicméně probudil se jako někdo trochu jiný.

Je to tak, už to není ten starý dobrý Driver, toho jména první, ze kterého jsme před 12 lety byli všichni paf. Těžké bezvědomí, do kterého hlavní hrdina nového dílu upadá takřka hned na začátku příběhu, výrazně pozměnilo herní mechanismy i samotnou hratelnost. Přitom pánové z Reflections jsou si jakéhosi odkazu vědomi a v úvodních minutách ho dokonce ctí. Smykující Dodge Challenger, promítaný na pozadí hlavního menu hráče patřičně naladí a hudební podkres v podobě lehce zremixovaného "Driver theme" možná pamětníkům přivodí i příjemné mrazení v zádech. Rovněž stylový úvod do kampaně stojí za to, na scénu se vrací mafiánský boss Charles Jericho a televizní zpravodajství mluví jen o něm, potažmo o jeho chystaném vězeňském transportu.

Známá fakta (tedy, že Jericho uprchne a Tanner ho začne pronásledovat, načež vše skončí havárií a zpropadeným komatem) doplním poznámkou, že intro je vlastně interaktivní a částečně hratelné. Efektní animace, rozdělený obraz v duchu seriálu 24 hodin, dramatické živé vysílání..., jen těžko si lze představit lepší nástup Tannera na scénu. Tohle je ještě ten starý Driver, bez příměsi speciálních schopností. Stačí jen sešlápnout pedál plynu až na podlahu a dohonit vězeňský transport. Vzápětí ovšem začne být hráč připravován na Drivera nového, prakticky už během resuscitace a cestou do nemocnice, plného novinek a mimotělních zážitků.

Shift je všude a bez Shiftu to nejde

Tahle "záležitost" s teleportem totiž svým způsobem supluje i veškerá menu, mapu a výběr herních módů, takže kdykoli je potřeba něco udělat, jednoduše "vyskočíte z kůže" vysoko nad San Francisco. Obvyklé ikonky, rozeseté do ulic, vás potom již jasně navedou do kýžených lokací, případně k nově objevivším se misím. Frisco zpočátku překvapivě není k dispozici celé, zprvu narazíte jen na jeho menší výřez (podobně jako v demu) a ani Tanner nemůže létat kdovíjak vysoko. Jakmile si ale v tutoriálovém duchu osvojí nově nabité schopnosti a příběh nabere spád, dojde s dalšími kapitolami i na zbývající části města.

Tvůrci naštěstí nijak netlačí na pilu, tudíž ačkoliv je kampaň přísně lineární a pořadí "příběhových misí" pevně dané, tempo zůstává v rukou hráče. Žluté téčko na mapě (značící Tannerovu linku) lze tedy s úspěchem ignorovat a bavit se klidně prostřednictvím dalších ikon. Máme tady různé challenge, aktivity, výzvy..., mapka úkoly doslova přetéká. Neobjevují se ale náhodně, některé mise bývají provázané a všechno souvisí se vším. Na jednu příběhovou misi, kdy jde o dopadení Jericha, tak připadá zhruba 4-5 úkolů vedlejších, bez bokovek to jednoduše nepůjde. San Francisco jakoby potřebovalo hrdinu a pro tuhle chvíli je jeho Supermanem náš muž Tanner, pomáhajíc kde může.

Supermanovský příměr jsem nezvolil náhodou, poletující Tanner totiž funguje i jako spása pro všechny, kdož se ocitnou v nesnázích a potřebují sílu a schopnost dokonalého řízení. A tak když je napaden obrněný vůz s penězi, Tanner pomůže. Když se po dálnici řítí hořící cisterna, Tanner pomůže. A když dojde na řádění pouličních závodníků, hádejte dvakrát kdo jim auta rozmlátí a definitivně tak zatne tipec. Superhrdina ovšem nežije jen vážnou prací, také on si tu a tam tuze rád vyrazí z kopýtka. Pro Tannera jsou vítaným osvěžením drobné žertíky, při kterých vyloženě neškodí, jen se trochu pobaví na něčí účet.

Drobet za uši tak dostane například učitel autoškoly, neustále se navážející do svého mladého žáka, kritizujíc jeho nevalné řidičské umění. Své si užije i prodejce z autosalonu, pochybující o zákazníkovi, během předváděcí jízdy v silném Fordu GT. Jistě, v obou případech se těla řidiče, potažmo volantu, zmocní Tanner a divokou jízdou plnou smyků, těsných průjezdů, či kličkování mezi vozy v protisměru vyděsí zmíněné nebožáky k smrti. Podobné kratochvíle (kterých si užijete vrchovatě, jsou jich desítky) mimochodem vzdáleně připomínají Test Drive Unlimited. Nejen díky jekotu, peprným komentářům těch na místě spolujezdce a ukazateli srdečního tepu, symbolizujícímu míru zděšení.

Nezapomnělo se ani na kousky ryze kaskadérské. Také jim bylo zasvěceno mnoho z vedlejších úkolů a i tady se nabízí jisté spojení. Ano, se Stuntmanem, taktéž od Reflections. Přestože mnohdy jde o akce trvající pouhých pár desítek vteřin, adrenalin je díky bláznivým zadáním garantován. Do stunts škatulky patří takřka vše, od smyků, přes skoky, až po destrukci a jízdu vysokou rychlostí. Stačí si jen přivézt správný vehikl a v daném časovém limitu splnit oč hra žádá, tedy předvést drift určité délky, předjet stanovený počet vozidel, podjet několik návěsů, rozbourat něco málo objektů na ulicích, nabořit pár aut a tak dál.

A co policejní honičky?

Ano, kromě jiných kratochvílí se samozřejmě nejednou prchá i před houfem policejních sirén. Jenže jak to jen říct, výrazně jich ubylo - v porovnání s tím, na co jsme byli u Driverů zvyklí. Inu Tanner v tomhle díle není "undercover". Naopak, dost rázně jde po Jerichově krku. Policejní hlídky, jakož i ústředna s ním proto spolupracují, na nějaké loupeže a podobná alotria rovnou zapomeňte, dodržovat vlastně netřeba ani dopravní předpisy. Vzpomínáte, jak dřív stačilo projet na červenou, nebo jen protočit pneumatiky a poldové vám byli v patách? Jo, tak to bývalo, bohužel. Kradmé sledovačky by se tentokrát daly spočítat na prstech jedné ruky a úprky v kůži zlořáda jakbysmet. Na druhou stranu, docela často se jezdí v barvách policie, v jednom kuse je nutno někoho pochytat.

Od rychlé jízdy a proplétání hustou dopravou není pochopitelně daleko k čistému závodění, kteréžto je samozřejmě další možnou zábavou. Po celém městě je vytýčena spousta improvizovaných tratí (pokaždé pouze svítící checkpointy) a nuda vzhledem k pestrému záběru jen tak nehrozí, složení startovního pole se často mění a neopakují se ani prostředí. Spletité centrum města střídají přímé dálnice a všemožné obchvaty, San Francisco kupodivu našlo také několik prašných cest pro offroady. Překvapilo už klání speciálních bugin, ještě víc jsem ale koukal na málem improvizovanou rallye, já za volantem Fordu RS200, protivníci převážně v Audi Quattrech! Čirá radost. Takřka vždy se navíc jezdí za plného provozu, takže zdejší závodění má opravdu grády.

A právě při jedné takové akci mi to došlo, že nový Driver se bez shiftování (teleportů) vážně hrát nedá. Na vysvětlenou, snažil jsem se od začátku jezdit "po staru" a pokud to nemuselo být, teleportace ani dalších Tannerových schopností (umí i na chvíli zrychlit, potažmo vozem ostře vrazit do protivníka) nevyužívat. Jenže když už jsem misi asi potřetí restartoval, jelikož zkrátka nešlo stihnout vyřadit všechny závodníky dřív než projeli cílem, bylo jasno. Spousta úkolů je na shift prostě ušitá a pro něj designovaná. Co naděláme, je jiná doba a bez cool akcí typu "přepnu se do protijedoucího auta opodál a frajírka v čele závodu sundám efektním takedownem" už to dnes asi nejde.

Ne že by to byla vyloženě otrava, zdejší bouračky si s Burnoutem nezadají a ačkoliv nedochází až k takovým deformacím, tříštící se skla a pokrčené plechy vypadají ve zpomaleném režimu rozhodně impresivně. Už je to ale jiný Driver, když není potřeba snažit se pronásledovaného dohnat za každou cenu, odhadovat jeho příští pohyb a plánovat jakým manévrem ho odstavíte. Navíc některé z útočných/obranných úkolů ani nedávají na výběr a často není jiná možnost jak soupeře dostat, než shiftovat jak blázen a pořádně mu zavařit. Časový limit bývá neúprosný a nahánět se s někým přes deset minut zjevně není v kurzu. Na obranu Drivera nového ale nutno dodat, že v několika misích je shiftování přímo zakázáno. A hnedle se to jinak hraje, užijí si i staromilci.

Ještě zpátky k příběhu. Byl jsem docela zvědav, jak nakonec autoři koma a Tannerovo "snové řízení" navléknou. Vždyť už v demu - když svoje zážitky líčil parťákovi a dokazoval, že umí co říká - působilo ono cestování drobet podivně. Jeho tělo by přece mělo ležet v nemocnici, nikoliv spočívat za volantem služebního Dodge? A pakliže přenese své vědomí do jiné osoby, kdo potom ovládá jeho samotného? Hra sice leccos z toho s přimhouřením oka vysvětlí, vynoří se ovšem další otazníky. Tannerovo počínání je například neustále bodováno a získané "kredity" posléze měněny za nová auta. Pořídit si lze dokonce i garáž (v celém Frisku jich je 10), znovu kvůli přísunu dalších vozů a různých upgradů. Ale jak může duch nakupovat? A proč by vůbec měl, pakliže je schopen řídit kterékoli auto na ulici a navíc grátis?

Zápletka je pěkný guláš

Kolem a kolem, zápletka je pěkný guláš, tak trochu Akta X a Krajní meze, už při hraní dema se mi vybavil Randall a Hopkirk. ;-) S blížícím se závěrem jsem relativně trnul, jak z toho scénáristé vybruslí a má-li tahle šílenost vůbec nějaké řešení, nebo se Tanner prostě vzbudí a bude. O zážitek a rozuzlení vás samozřejmě nepřipravím, nicméně když už to vypadalo na vcelku rozumné vysvětlení, přiskotačily další příběhové veletoče, dostavil se málem Matrix ruku v ruce s halucinujícím Maxem Paynem, načež vše uzavřelo finále, jaké by snad ani Hollywood nevymyslel...

Inu relativní zklamání, nadto hlavní Story mód jsem dokončil za necelých osm hodin, přičemž statistika vyprávěla cosi o osmi kapitolách a údajně padesáti odehraných misích - tipoval bych mnohem nižší číslo, tak rychle to uteklo. Na kampani ale nový Driver naštěstí nestojí a jen kvůli ní ho jistě nikdo hrát nebude. Já měl se závěrečnými titulky zkompletováno jen nějakých 42% celé hry, jinými slovy ještě více jak polovina (misí, včetně těch mini-kaskadérských, je celkově 200) obsahu čekala na své odehrání a odemčení!

A dost možná ta zábavnější polovina, přestože ani za vlasy přitaženému Tannerovu putování nelze upřít světlé chvilky. Za zmínku stojí třeba schizofrenní situace, kdy náš řidič z nějakého důvodu (nechte se překvapit) pronásleduje vůz, který řídí sám Tanner. Hráč tedy auto jedoucí před ním ovládá z pohledu přes volant a palubní desku, jako nějaký RC model. Dojde i na řízení "shůry", v jednu chvíli je hmotné tělo nedosažitelné, což ale Tannerovi problém nedělá a takřka v top-down pohledu prvních GTA šoféruje přes všechny potíže. Originální byla i sledovačka unesené osoby, vezoucí se v zamčeném kufru. Dotyčná sdělovala po telefonu instrukce (právě slyším sirénu, jsme asi u přístavu), aby to později gradovalo Tannerovou teleportací a sledování okolí skrze pootevřené víko.

Chvílemi jakoby Driver opravdu nevěděl, na jakou strunu hrát. Částečně je hrozně vážný (Jericho má ďábelský plán), zároveň ale srší vtipem. Kupu srandy zprostředkují samotní řidiči, kterým Tanner vstoupí do života. A některým ho i převrátí naruby. Těch příběhů je spousta a některé i na pokračování. Vybavuji si třeba pomoc dvojici policistů. Ačkoliv udělali "správnou věc" (samozřejmě proti služebním předpisům), při další návštěvě už byli bez uniforem a odznaků suspendováni. Pobavili i dva asijští bratři, jakmile jsem v kůži toho staršího odjel závod (a samozřejmě zvítězil), nějak nabyli přesvědčení, že jsou vážně dobří. Závodili tedy dál, za větší peníze a v lepších vozech, naposled to byla tuším Pagani Zonda. To už ale mladšímu pomalu začínalo docházet, že takový machr jeho bratr není a nikdy nebyl.

Jak vidno, nový Driver je hrou mnoha tváří a pro každého má něco, přičemž výrazy jako nuda nebo stereotyp takřka nezná. A přestože jde o pěkný slepenec, ve finále docela funguje a působí i kompaktním dojmem. Tvůrci si sice vypůjčili z filmů a seriálů kde co (do příběhu, respektive náplně misí) a ani ten zpropadený shift není kdovíjak originální. Však už pár let zpátky jsem se ve Ford Street Racing teleportoval jako o život a řídil i tři vozy naráz, o návštěvách cizích těl (Messiah od Shiny) nemluvě. Ale co, snové přesuny nakonec nejsou tak vlezlé (přinejhorším je ignorujte jak jen to půjde) a také ovládat se dají s přehledem. Pokud se přes ně přenesete, zbude už jen skvělá zábava a jeden z nejlepších řidičských zážitků, minimálně co se městského ježdění týče. Hratelnost je totiž jedním slovem úžasná!

Reflections totiž nezklamali a prakticky všechno to dobré zachovali. Prim dozajista hraje solidní, arkádový (leč reálně se tvářící) jízdní model. Už po pár minutách skvěle padne do ruky a řízení je takřka dokonalé, zvlášť při pohledu z kokpitu. Práci Tannerových rukou na volantu je radost sledovat, ať už řídí kterékoli z takřka 120 poprvé v sérii licencovaných aut! Něco do sebe ale mají i další kamery, máme záběr z nárazníku, kapoty a později i letecký fly-by pohled, externí kamera za vozem zase nabízí parádní dým od pneumatik. Pro pány režiséry nemůže chybět režim Film Director (upload filmečku na net je samozřejmostí, jakož i online žebříčky s výsledky všech úkolů) a znovu se utkáme též v oblíbených "crash routes", při přejíždění kuželů. Tentokrát jsou ovšem terčem reklamní panely.

Singl, včetně všech vedlejších misí, by měl teoreticky zabrat (víc než nadprůměrných) 20 hodin, tahle hra se ale hned tak neomrzí, opakovat mise v jiných vozech a potulovat se ve free ride je možné donekonečna. Navrch je tu split-screen pro dva spolu i proti sobě, bohatý online multiplayer až pro osmičku účastníků (19 módů na všechny způsoby) a víc jak třicítka speciálních výzev na čas. K tomu si připočtěte kouzelné San Francisco s uskakujícími obyvateli (pravda trochu krabicoidní, ale jsme ve hře o autech a řízení, nikoli věrném virtuálním průvodci po Frisku) s hustou sítí silnic a mnohdy hutným provozem na nich, podpořeným solidní AI všech zúčastněných, v čele s policií. To vše s plynulým framerate v 60 FPS (!), podkresleno pohodovou muzikou, pištěním pneumatik a hřmotem silných motorů. Mohli bychom snad chtít víc?

Dobrá, kdo ještě nemá dost, závěrečná třešnička na dortu: Výzvy. Odemykány jsou postupně a prakticky všechny stojí za to! Většinou jde o zvlášť atmosférické honičky, přičemž speciální jsou hlavně ty slavnými filmy inspirované. Hra pro ně nahodí poškrábaný obrazový filtr, změní se i soundtrack a taktéž okolní doprava ladí, když nasadí převážně sedmdesátkové káry. Nádhera, tím spíš, jakmile identifikujete zdejší hvězdy. Jsou tu improvizované scény ze seriálu Starsky & Hutch, i klasik jako Cannonball Run, Francouzská spojka, Vanishing Point nebo Bullittův případ. Viděl jsem i zeleného VW Brouka. Největší pecka však došla odhalení úplnou náhodou. Při testování čerstvě zakoupeného DeLoreanu jsem přirozeně překročil rychlost 88 mil. A svým způsobem následoval opravdu skok v čase, jelikož mi hra s výmluvným heslem Blast from the Past naservírovala remake garážového řidičského testu z originálního Drivera!

VERDIKT: Driver se vrátil do Friska a nezklamal. Co víc, jakoby zázrakem uspěl. Originálu ostudu rozhodně nedělá a ani strastiplný vývoj a záškodničtí kravaťáci (dejte tam shift, naše hra musí mít něco extra, dejte tam shift!) mu výrazně neublížili. Tanner se za ta léta samozřejmě změnil, ale ve hře naštěstí pořád ještě zůstalo dost i z jeho starého řidičského já. Takže až na pár drobných výtek je to bez připomínek, pane řidiči..., tady jsou doklady a šťastnou cestu!

8 /10

Driver: San Francisco vyšel 1. září pro PS3, Wii a X360 v angličtině. Na PC vyjde s českými titulky a manuálem 30. září.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (18)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna