Dojmy z rozehrání plného Mass Effect 3

Galaktické záhady na vlastní prsty.

Relativně mladá sci-fi série od BioWare si stihla i v našich končinách vybudovat velice slušné renomé. Je to právě svět Mass Effectu, postavy v něm figurující a příběh do něj našroubovaný, co v této sérii nejvíce táhne - a nadále bude táhnout. Vězte nebo ne, stačila circa hodina a půl hraní betaverze Mass Effect 3 a už jsem v tom byl zase až po uši... Proč? Bez drobných spoilerů to ale nepůjde.

Střílet, mluvit nebo hrát RPG?

Přestože mne v EA posadili před nefinální verzi, obsahovala už vlastně všechen obsah. Včetně vizuální tvorby postavy, jíž se můžete tradičně vyhnout buď nahráním uložené pozice z Mass Effect 2 nebo prostým rezignováním na nimrání se v bohatém editoru. Ostatně, mně osobně je původní Shepard nesmírně sympatický (nedej bože zrzavá Shepardka) a sžil jsem se s ním jako s málokterým jiným herním protagonistou. Jestli mě paměť nešálí, šestice původních Shepardových zaměření v Mass Effect 3 zůstává, takže jsem bez váhání sáhl po osvědčeném Adeptovi, specialistovi na biotické schopnosti (prostě mág, chcete-li) a pustil se do hry...

... aha, tak vlastně ještě nepustil! Protože jsem si do kanceláří EA přirozeně nedonesl své savy z minula, musel jsem ještě rychle "sepsat" Shepardovu historii (znáte už z prvního ME) a hlavně zvolit, která z dvojice klíčových postav přežila operaci na Virmire. Ashley Williams byla jasná volba a rozhodně jsem neprohloupil - výtvarníci zapracovali na jejím vzhledu, opravili její unavená překlenutá oční víčka jako po nepovedené plastické chirurgii, a vyprodukovali sličnou kočku. Sorry, Kaidane, ale jsi prostě chlap a nenosíš brnění s vyboulenými prostory pro trojková ňadra.

Z čeho jsem si ale při definování Sheparda odnesl největší zážitek, byla volba herního stylu. Kromě tradičního "Roleplaying" směřování se můžete vydat i cestou příběhovou, nebo cestou akční. "Story" mód znamená, že přestřelky budou velice lehké, proti menšímu počtu nepřátel, a že dialogy budete normálně korigovat a odpovídat dle svého gusta. "Action" mód je opakem - přestřelky budou tužší, ale místo interaktivních dialogů se odehraje pouze cut-scéna a Shepard v ní bude odpovídat vždy jako Paragon, nebo vždy jako Renegade, v závislosti na vašem rozhodnutí při tvorbě postavy (více informací).

Tradiční RPG hráči se nad příběhovým a akčním módem zřejmě pousmějí, ale lze předpokládat, že minimálně příběhoví harcovníci jim šitý režim ocení. Dějová zápletka vypadá slibně a ať už dopadne jakkoliv (jen žádný tuctový happy end, prosím prosím prosím!), je prostě skvěle prezentována. Kamera při dialozích létá a snímá jako ve filmech, postavy během rozmluv gestikulují i pobíhají, dabing je skvělý (hlavně si BioWare drží ty samé herce už od originálu) a vůbec to celé má šmrnc. Žádné L.A. Noire, ale stále špička mezi hrami. Ostatně, kdo hrál Mass Effect 2, nedozvídá se nic podstatně nového.

Rychlý proces

Mass Effect 3 začíná na Zemi. Jak se dozvídám hned během úvodních animací, Shepard, zbaven své velitelské hodnosti, si právě odpykává domácí vězení. A vlastně může být rád, že jde pouze o domácí vězení (poslat na smrt 300 tisíc Batarianů, nad tím se nedá jen tak mávnout rukou). Jenomže nikdo jiný nezná Reapery, pradávnou mimozemskou rasu se sklony ke genocidám, lépe. A protože v agresivní návrat Reaperů postupně začínají věřit i ti největší skeptici, Sheparda si drží blízko u těla.

Ještě než jsem se vůbec dostal ke kontrole nad protagonistou, invaze Reaperů již byla v plném proudu a dobrá polovina klíčových lidských politiků po smrti. Reapeři udeřili tvrdě, rychle a nikdo nechápal, jak se dostali před všechny obranné mechanizmy, včetně těch na Měsíci.

Rudá planeta

Skutečný Mass Effect takový, jaký ho máme rádi, se po úvodu (viz tabulka vlevo) rozjíždí až po opuštění zdrcené Země. Shepardovi je jasné, že proti enormní přesile nic nezmůže a dočasně se smiřuje s tím, že svého mentora Andersona nechá doma, a že je třeba z boje utéct. Utéct, obletět galaxii, zburcovat všechny ostatní rasy a sjednotit za jedním společným cílem - poražení Reaperů a zastavení jejich cyklu.

Než ale vyrazí do Citadely, průsečíku většiny galaktických ras, musí se, na žádost admirála Hacketta, zastavit na Marsu. Stará známá Liara T'Soni zde prý prováděla výzkum staré protheanské technologie, která by mohla posloužit v bitvě proti Reaperům. Něco na tom bude... výzkumná laboratoř zrovna odolává písečné bouři, mnohem větší starosti ale Shepardovi dělá těch několik mrtvých těl - a objevivší se vojáci pro-lidské, šovinistické organizace Cerberus.

Načež se konečně ukazuje, že soubojový systém Mass Effect 3 může obstát i v konkurenci specializovaných stříleček - aneb jedno velké překvapení! Shepard se pohybuje svižně, nezakopává, nezasekává se, bezproblémově přebíhá mezi kryty, zároveň však působí velice lidsky. Když jsem se chtěl schovat, skutečně jsem se schoval, když jsem chtěl uskočit, skutečně jsem uskočil, když jsem chtěl sprintovat a NE-schovávat se, skutečně jsem sprintoval a nebyl přilepen k nejbližší zdi. Ono se to nezdá, ale intuitivní a správně reagující ovládání není v krycích střílečkách vůbec samozřejmostí, a ačkoliv filozofie přestřelek je stejná, jako v Mass Effect 2, v Mass Effect 3 je zhmotněna znatelně lépe.

Mass Effect 3 bude v češtině. Nemyslitelné je realitou.

Příjemně mě překvapila i obtížnost akčních segmentů. Hrál jsem na standard a už v jedné z prvních přestřelek, ještě na Zemi zamořené husky a o něco většími kanibaly, jsem měl namále. Krytí je naprostou nutností. Jednou jsem zkusil záměrně vyběhnout proti trojici nepřátel, každý z nich se však schoval za jinou bednou a než jsem se dostal k první kořisti, abych jí udeřil pořádnou ránu omni-tool, záda mi už oklovávali její kolegové a já brzy skonal. Umělá inteligence překvapila a potěšila (což zní divně, chválit někomu, jak mne hezky sundal... hráči dychtící po výzvě pochopí, Věra Pohlová by nadále všechny ty internety zakázala).

V Mass Effect 3 zároveň nefunguje absolutní regenerace zdraví. V zákoutí se mi doplňovaly jenom štíty, pro kompletní revitalizaci již bylo třeba lékárničky, jejichž počet však byl docela omezený. Až po odehrání úvodních "misí" mi ale docvaklo, že jsem za celou dobu vlastně ani jednou nevydával strategické rozkazy dvojici svých parťáků. Nebylo třeba.

Adept v novém

Vzhledem ke svému zaměření (Adept) jsem kromě tradičních pistolek, samopalů či brokovnic užíval i svých biotických schopností. Vlastně to jinak ani nešlo. Velmi brzy mne začali otravovat vojáci se štíty, které normální projektily zpravidla jen pošimraly. Ke slovu tedy přišla schopnosti Pull (přitáhnout), jíž Shepard oponentovi vytrhl štít z rukou a odhalil jeho rázem bezbranné torzo. Vrátila se i stará dobrá Singularity (černá minidíra), Push (odhození) nebo Warp (rozklad na molekulární úrovni). Řady speciálních schopností Adepta obohatily Cluster Grenades, což jsou biotické granáty s plošným účinkem (přirozeně) a pak možnost vycepovat se v soubojích tělo na tělo, které jinak nejsou příliš silnou stránkou této třídy. Ani jednu novinku jsem však již nestihl vyzkoušet, neb jsem se k ní "neproleveloval".

Vlastně ani k vylepšování zbraní a brnění na speciálních poncích (workbenches) jsem se nedostal. Po marsovské základně byly rozeseté různé pláty či tlumiče, ale nebyla možnost k jejich implementaci. Každopádně tento náznak lootu neberte příliš vážně. Ostatně, v Mass Effect 3 není inventář a tak by mě zajímala role kreditů. Co za ně?

Zajímavé je, že minimálně můj Adept mohl nosit po ruce od každého druhu zbraně jednu, tzn. hodně kvérů, ale čím více toho táhne na zádech, tím delší jsou intervaly mezi dobíjením speciálních schopností. Namístě je proto trochu taktiky - je lepší vláčet s sebou těžkou brokovnici, nebo je lepší zkrátit "cooldown" efekt o celou vteřinu? Přestřelky působily nečekaně intenzivně, rychle a každá sekunda navíc byla znát. Tím spíš, když mi došla munice.

V úterý 14. února vyjde veřejné demo se singleplayerem i multiplayerem pro všechny platformy, plná verze pak 9. března.

koupit na Xzone

Co do akční složky mne těšilo, že i do té hodiny hraní vecpali BioWare řadu momentů, osvěžujících klasické schéma "přijít do místnosti - krýt se - postřílet bídáky - pokračovat". S příslušníky Cerberu jsem se mydlil během jízdy tramvají, bojoval jsem v úplné tmě a jen s baterkou na hlavni, a jediné, co jsem zmohl proti automatickému kulometu, bylo opatrné přebíhání mezi zátarasy.

Celá mise na Marsu se nakonec krapet zvrtla, když se v řadách výzkumníků objevil nečekaný zrádce a když... ba ne! Už fakt nic neřeknu! Důležité je, že během úvodního hraní vyvstane spousta záhadných otázek, napětí vygraduje a vy prostě budete chtít pokračovat. Ne proto, že v další místnosti seženete sniperku s +5 explozivní zranění, ale proto, že místní vyspělá filmová zápletka vás jednoduše bude zajímat.

Seanci s Mass Effect 3 zakončil pohledný CGI filmeček. Nebyl první a zdaleka nebude poslední, ale drtivá většina demonstrovaného úseku se odehrávala v enginu. Což na druhou stranu neznamená, že by zde bylo málo cut-scén. Ba naopak, místy jsem si připadal jako u tvorby Hidea Kojimy a když řeknu, že jedna scénka měla baj voko deset minut, snad nebudu ani tak daleko od pravdy. Filmový scénář si to však žádá a v nynějším případě tento "ústupek" vítám. Mass Effect 3 se i přes slabší úvod hraje skvěle - ale snad ještě lépe se sleduje.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (34)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna