Finální recenze Guild Wars 2

Po dlouhém hraní a textu stačí krátký verdikt: 10/10!

S hodně očekávanou onlinovkou Guild Wars 2 jsme strávili pár týdnů v ostrém provozu, takže po videorecenzi, předrecenzi, dojmech z bety, videodojmech či dojmech po úvodních dnech ji nyní můžeme finálně zhodnotit i textově. Zažili jsme s Guild Wars 2 vše, co dnes od skvělé MMORPG čekáme. Silný osobní příběh, spoustu volitelných questů, pobití zástupů tuhých příšer v podzemí i na povrchu, puštění se do křížku s ostatními hráči v taktických soubojích i masivních bitvách, učení se novým dovednostem a vyrábění či nacházení mocnějšího a mocnějšího vybavení... Snad jen vlastní dům by mohl oproti některým jiným onlinovkám některým hráčům chybět.

Úžasný herní svět

Nebudeme se na úvod zdržovat volbou postavy (o ní v tabulce v levém sloupce) a půjdeme rovnou k meritu věci. Autoři obrovskou říši Tyria rozdělili do několika částí, z nichž každá je navržena pro určitý rozsah levelů postav. Třeba úvodní 1-15, pak 15-25 atd. Vtip je ovšem v tom, že pro každý takový interval tu je takových lokací několik, a tím pádem máte docela značnou volnost v tom, co chcete na jakém levelu dělat. Tedy když odhlédnu od hlavního příběhu, který je ovšem vyprávěn v drtivé většině v instancovaných lokacích. Máte chuť pomáhat v lidském království, brodit se závějemi v říši Nornů nebo prozkoumat tajemnou džungli obklopující města Asurů? Je to jen na vás.

Díky jednoduchému a okamžitému cestování mezi waypointy (tedy mezi těmi již objevenými, samozřejmě), je takové rozhodnutí a změna prostředí otázka vteřiny. Kromě spousty dobrodružství venku samozřejmě zavítáte i do mnoha jeskyní a podzemních komplexů; a nejde jen o speciální instancované lokace, ale prostě i o menší "dungeony", kam můžete vyrazit i s náhodnými kolemjdoucími. A jen tak pro dobrý pocit z boje vymydlit potvory i s bossem a mrknout, co ukrývá truhla na konci.

Od začátku budete užasle sledovat nádherné scenérie, ať už začnete hrát kdekoliv. Svět je barevný, uvěřitelný a pestrý, všechno se hýbe, nepřátelé umírají na mnoho zpsůobů a zrovna tak rozmanitě útočí. V lese hopkají zajíci a létají ptáci. Hrdinové jsou skvěle animováni, pohyby jsou fakt uvěřitelné. Když třeba se svým elementalistou smažím elektrické výboje do trolla, tak úplně cítím, jak to chudáka čaroděje vysiluje: to úsilí je prostě vidět v křečovitě prohnuté ruce, ze které smrtící elektřina vychází. Chci vám toho o hře říct tolik, že nemá smysl zabírat místo popisem toho, jak hra úžasně vypadá a zní. Stačí napsat: 10 z 10.

Svět je tak úžasný, že si ho chci užít a prozkoumat úplně celý. Naštěstí nám ani na vyšším levelu nemusí být proti srsti navštívit "low-level" lokace. Zatímco ve většině ostatních her se do oblastí se slabými potvorami a nulovým ziskem zkušeností nevracíte, tady vás hra dočasně sestřelí na nižší level, takže se nudit nebudete a zůstane i příděl zkušeností. Ten přitom nebude zanedbatelný, jelikož postup na vyšší úrovně je tu mnohem lineárnější než obvykle: rychlost získávání nových levelů se prostě příliš nemění. I to je možná důvodem pro to, že powerleveleři se na maximální 80. úroveň dostali po pár dnech hraní, Upřímně je to ale myslím škoda, protože si klidně můžete hru vychutnávat tak, že se na osmdesátku dohrabete až po několika týdnech nebo měsících a vůbec, fakt vůbec vám to nemusí být líto. Naopak, užijete si víc.

Motivy k objevování

Samotné objevování nových lokací je tu velkou zábavou. Nejen, že za úplně všechno dostáváte zkušenosti, ale průzkumnické choutky jsou tu leckdy výzvou: třeba objevování všech "vist", neboli vyhlídek, vám připraví nejedu pernou chvilku. Na mapě sice kýžený bod vidíte, nicméně než najdete správnou cestu třeba po zákeřně umístěných skalkách (a hlavně než takovou cestou úspěšně proskáčete), budete rafinovanost designerů proklínat. Ale o to lepší pocit máte, když stanete na nejvyšším vrcholku pohoří...

Nemluvě o nacházení a případně vybojování speciálních "skill challenge", neboli výzev, za jejichž pokoření shrábnete jeden dovedností bod. Ať už je to zase nalezení správné cesty, pobití tlupy nepřátel nebo pokoření jednoho super silného nepřítele. Jednotlivé oblasti jsou skvěle nadesignovány - a je úplně jedno, jestli jde o vyprahlou step, zarostlý hvozd nebo zasněžené hory - a navíc naprosto dostatečně protkány mapou waypointů pro již zmíněné rychlé cestování. Na obchodníky a opraváře narazíte v každé větší vesnici, na pokročilé služby samozřejmě jen ve městech.

Celkově je prostě pohyb po celé říši hodně pohodový a vůbec nezdržuje od samotného hraní. Jo a taky se můžete cachtat ve vodě, na hladině i pod ní. V hlubinách řek a jezer číhají nejen nepřátelé, ale taky suroviny, nebo některé výzvy a úkoly. Nemusíte se přitom starat o dýchaní. Každý hrdina při skoku do vody automaticky nasadí jakýsi dýchací přístroj - čert ví kde ho vzal - a vymění si běžné zbraně za vodní set, a vy se můžete cítit jako ryba ve vodě. Doslova.

Dynamické události

Celou hrou vás budou provázet dynamické události, tzv. "eventy". Ano, už o nich bylo řečeno a napsáno mnohé, ale ony mají opravdu neopakovatelné kouzlo. Při hraní jsem se každou chvíli přistihl, že jsem na chvíli oželel cíl své naplánované cesty a nechal se s bandou dalších dobrodruhů unést někam jinam - právě nějakou strhující událostí. "Eventy" obvykle patří do jedné z klasických kategorií - eskorta, obrana, ničení určených věcí, zabíjení specifických nepřátel nebo boj s tuhým bosem. To nezní moc zábavně, co? Ani přesto, že někdy jsou na sebe události šikovně nařetězené a tvoří vlastně jakýsi minipříběh? Dobře, tak si představte reálnější situace.

Klášter proslulý svým vínem se stal cílem útoku barbarských kentaurů. Kentauři mají rádi nejen krev, ale taky víno. Takže: vaším úkolem je samozřejmě ubránit sudy s lahodným mokem před čeládkou rozkurážněných čtyřnožců. A když se vám to podaří, přichází další "event" - mniši totiž naloží sudy na soumara a vydají se s ním na cestu přes nebezpečné bažiny do nejbližší vesnice. Pomůžete jim po cestě? Věřím, že ano. Nebo jiný příklad - v sousedství vesnice se usadí banditi a své sídlo opevní několika kanóny. Úkol zní jasně: zničit obranné věže. S tlupou přátel či náhodných spojenců se vám to jistě podaří, a tu přichází další "event": pobít bandity, kteří prchají s lupem. A když zvládnete i to, přichází finále minisérie. Na scéně se objevuje velitel lapků zakovaný v magickém golemovi a tuhý boj je tu...

Zvláště při událostech, ve kterém je třeba sejmout extra tuhého bosse, je to taková mela, že je situace leckdy nepřehledná. A navíc - zvlášť na nižších levelech - vlastně nejde zas tolik o spolupráci, jako spíš o kumulaci co největšího poškození; každý prostě do syčáka mydlí, co to jde. Přesto je to velká zábava a navíc odpadá zdlouhavé svolávání dobrodruhů do party. Prostě když jdete kolem, tak se přidáte nebo ne. Hra vám přátelsky sama oznámí, když se poblíž něco děje, a interface vám nenásilně ukáže místo i úkol, o který běží.

V prvních týdnech se všichni do eventů hrnuli a drtivá většina jich tedy končila vítězství "těch hodných". Nicméně pokud se třeba obrana vesnice nepovede, buďte si jistí, že to má na hru dopad - takové zničené místo se pak stane základnou oškliváků a vy nebudete moci využít ani waypoint pro rychlé cestování do vesnice, natož služeb (mrtvého) obchodníka. Ovšem nic netrvá věčně a brzy přijde událost, při které můžete s partou hrdinů vesnici zas dobít zpátky...

Eventy jsou vlastně takové speciální, dynamicky generované úkoly. Klasické questy tady totiž v podstatě chybí! Je to divné? No, trochu ano, ale hratelnosti to nijak neubírá. Hlavní příběhová linka z úkolů vlastně složená je, a takové ty vedlejší jsou nahrazeny jednak už zmíněnými eventy, jednak bohulibou činností v dané oblasti.

Reputační úkoly

Za každý dobrý skutek se trochu zvýší ukazatel vaší oblíbenosti v dané oblasti. A když ho naplníte, splníte souborný úkol, dostanete odměnu a navíc se vám zpřístupní místní reputační obchodník... Upřímně, jednotlivé činnosti se samozřejmě dost opakují (zabíjej tohle, sbírej tamto, rozbíjej tamhleto), ale najdou se i originální kousky: můžete se třeba magicky změnit v prase a hledat lanýže, nebo bojovat v arénách s exotickými potvorami. A obvykle se vám k dobru počítá i kříšení pobitých NPC.

Nedočkáte se ale propracovaných příběhových zadání, těch si užijete jen u některých eventů, speciálních dungeonů a hlavně ve svém osobním příběhu... Přesto (nebo možná právě proto!), že nejde o klasicky zadávané úkoly, jsem plnil reputační zadání vždy s velkou chutí a snažil se na mapě objevit další a další. Někde jich autoři možná mohli přidat více - některé části mapy jsou prostě dost velké a nabízejí celkem málo "srdíček" - ale stejně je pořád co dělat.

Plošinovka i dungeony

Guild Wars 2 je chvílemi i trochu arkádovou záležitostí: najde se tu totiž dost a dost míst, kde musíte ve stylu Tomb Raidera skákat po různých plošinkách, výstupcích, žebřících... Přiznám se, že pro mě osobně je to asi jediná otravná část hry - nikdy mě prostě skákačky nebavily - ale to je subjektivní pocit a navíc: hra vás do těchto hopsáren nijak nenutí, vždycky můžete dělat něco jiného.

Samostatnou kapitolou v kronice obrovského světa jsou instancované dungeony. Zatím je jich osm, každý má svůj speciální příběh spjatý s některou z význačných postav herního univerza a když dějem projdete, můžete se vrhnout do tzv. explorer módu. V tom si můžete dungeon procházet křížem krážem, a nechybí v něm ani speciální události. Nejměkčí dungeon z celé osmičky je určen pro postavy na cca 30. levelu, a stejně jako v těch dalších tu platí, že dovnitř nemá smysl strkat nos bez celé party (obvykle pět hráčů).

Musím říct, že obtížnost dungeonů tu není nejmenší, v podstatě hned první "řadový" hnusák vás klidně může vysekat, pokud nejste připraveni a přistupujete k hraní trochu laxně. Ideální je samozřejmě sehraná parta, ještě lépe s hlasovou komunikací. Každý dungeon nabízí nejen drsnou výzvu, ale samozřejmě taky unikátní poklady, třeba speciální sady brnění. A předpokládám, že půjde o jednu z oblastí hry, kterou budou autoři později dále rozšiřovat.

Souboje

Hra má v názvu válku a samotná akčnost a spád hry dělá takovému jménu čest. Díky již zmíněnému upravování levelu hrdiny musíte být ve střehu pořád, a po meči, luku či holi sáhnete víc než často. Bitvy jsou sice hodně rychlé (a akční - včetně možnosti rychlého kotoulu pryč třeba z oblasti zasažené AoE kouzlem), ale taky taktické. Na první pohled máte pro použití jen pár skillů - pět bojových, jednu podpůrnou, tři užitkové a jednu elitní. Jenže právě jejich výběr a kombinace je leckdy klíčem k úspěchu.

Nabídka aktivních bojových skillů navíc závisí na tom, jaké zbraně a předměty držíte v ruce. Třeba zloděj má úplně jiné schopnosti, když v rukou drží dvě pistole, než když popichuje nepřátele dvěma dýkami. Logicky. A aby toho nebylo málo: například elementalista ještě může přepínat mezi čtyřmi elementy, čímž kompletně změní nabídku. Začne tak boj třeba s ohnivým setem, určeným hlavně pro přímé poškození jednoho nebo více nepřátel, a když vidí, že jeho spolubojovníci jsou na tom špatně se zdravím, přepne na vodní zaměření, které nabízí kouzla pro hojivou regeneraci parťáků v dané oblasti...

Zní to možná komplikovaně, ale není tomu tak; princip jsem pochopil celkem rychle, takže to dokážete taky. A navíc obrovská škála skillů nabízí fakt široký prostor pro vymýšlení "buildů", neboli nastavení postavy, pro různé situace, ať už PvE nebo PvP. Guild Wars 2 je vlastně akčnější a zároveň taktičtější než jednička, aspoň mi to tak připadá. V bezpečí města budete studovat a kombinovat skilly, a v mohutných řežích i menších šarvátkách je to i o rychlosti.

Rozdíly mezi osmi profesemi jsou v boji samozřejmě značné, nicméně zdaleka je neujde rozdělit do klasických kategorií tank, DPS, léčitel. Leckdy jde spíš o kombinaci závislou právě na zvoleném buildu a každý by si tak měl najít, co ho baví. Budete se váš ranger věnovat spíš pastem, střelbě z luku nebo co největšímu posílení svého zvířecího společníka? Jak rozdělíte při vývoji postavy bodíky do skillů a vylepšení je jen na vás. Navíc změny to nejsou nevratné.

Poslechněte si kompletní soundtrack.

I když budete dobří, čas od času v boji padnete. To tu ale ještě neznamená smrt: hned po pádu na zem ještě můžete zkusit bojovat o přežití. Buď slabým útočným skillem dorazit polomrtvého protivníka, nebo se zkusit sami zmátořit. Nebo vydržet, než vás probere kolega. Když to nezvládnete, můžete se nechat oživit u libovolného waypointu, s trochu pochroumaným vybavením.

PvP bitvy proti živým hráčům

Na zem vás samozřejmě nebudou posílat jen počítačem řízení protivníci, ale můžete se vesele zapojit i do PvP bitev, tedy bojů proti ostatním hráčům. Pokud se do nich pustíte, hra vás automaticky vyleveluje na 80. (maximální) level a o výsledku bojů tak rozhoduje spíš taktika a sehranost týmů. A navíc - milovníci PvP se vlastně mohou na příběhovou a PvE část hry úplně vykašlat a hned po prvním zalogování začít mydlit ostatní hráče. Klasické PvP trochu připomíná boje z Factions a vesměs jde o to, že v různých arénách zabíráte a bráníte vlajky. Zlepšujete si rank, můžete si pak za speciální body nakoupit vybavení... prostě relativně klasika. Nechápejte mě zle, není to špatná zábava, ale mě tedy mnohem více oslovilo válčení mezi světy.

World vs World je naprosto úžasná řežba, ale zároveň spousta taktiky i globálnější strategie. Tyhle války (tomu se fakt nedá říct boje) se vedou na velkých mapách se spoustou tvrzí, hradů a podobných míst. Nejde tedy jen o hrubou sílu, ale taky o dobré naplánování kde a kdy bojovat. Můžete obsazovat sklady se zásobami, které jsou potřeba na stavění obléhacích strojů. Někdy je lepší zabrat víc slaběji bráněných pevností než se hned snažit o dobytí hlavního hradu. Obklíčení, řízený ústup, napadení ze zálohy, zasypávání nepřátel kouzly, šípy a vroucím olejem z hradeb... na tohle všechno se tu dá s dobrou organizací hrát.

Pokud se účastníte organizované bitvy ideálně s hlasovou komunikací, je to fakt mazec. Osobně dávám v onlinovkách přednost PvE stylu, nicméně tady při gildovní akci mi několikrát pár hodin uteklo ve "válce světů" jako nic. Ve WvW proti sobě stojí hráči z různých serverů, a za úspěchy a dosažené skóre pro celý svůj svět - tedy server - získávají různé bonusy. Jde třeba o navýšení zdraví, a bonusy platí pro všechny hráče na daném serveru.

Řemeslná výroba

Po celou dobu samozřejmě ale nebudete jen válčit. I nebojových aktivit si užijete dost a dost. Autoři do hry přidali mnohem propracovanější ekonomiku než do prvního dílu. Řemesla jsou dalším aspektem hry, který na první pohled působí klasicky, ale po chvilce v něm objevíte zajímavé nápady a hlavně vás bude bavit. Autoři zas v duchu user-friendly přístupu nechávají všechny hrdiny sbírat a těžit, co se jim zachce: stačí mít dostatek krumpáčů, seker a srpů (jsou na jedno použití, ale stackovatelné do jednoho okénka inventáře, resp. vybavení) a můžete vesele kopat rudu a drahokamy, kácet stromy a sbírat zeleninu, houby nebo byliny.

Intro za lidi

Navíc se tu nebudete přetahovat o zdroje s jinými hráči, každý si může useknout svůj díl. Pryč jsou tedy scény z jiných her, kdy chcete vytěžit vzácnou surovinu, ale nejprve se musíte zbavit potvory motající se kolem - a v průběhu tuhého boje přiběhne jiný hráč a bez boje vám třeba drahý kov vyfoukne). Tři druhy surovin pak můžete použít pro spoustu řemesel - tedy, samozřejmě nemůžete umět všechny. Aktivně používat může každý jen dvě (ale může je později vyměnit), ale ono to bohatě stačí. Ať už se vrhnete na kovařinu, výrobu střelných zbraní, krejčovství nebo třeba vaření, většinu surovin si můžete při troše trpělivosti opatřit sami. A pokud ne, pořád je tu možnost obchodu s jinými hráči.

Guild Wars 2 se v ČR vyprodaly hned v den vydání (i díky půlnočnímu prodeji, ač tomu předcházely porodní bolesti), jejich digitální distribuce z homepage musela být kvůli přílišné populartitě dočasně zastavena a nyní po posílení serverů mají 2 miliony hráčů s dominancí na deseti trzích, ačkoli se jim dařilo hůře než SWTOR.

Na začátku se zastavíte u dvou vybraných řemeslníků a naučíte se dvě disciplíny, po kterých toužíte. Hned se naučíte základní recepty a máte-li potřebné suroviny, můžete začít vesele vyrábět brnění, sekery nebo rýžové koláče. Odsýpá to, zlepšujete se a získáváte i klasické zkušenosti. Základní recepty vám ale brzo přestanou stačit - co teď? Můžete se pustit do experimentování. Zkoušením kombinací surovin tak objevujete další a další recepty, zase se zlepšujete... Je to fakt zábava, surovin sice potřebujete docela hodně, ale zas ta radost z nově objeveného receptu! Jasně, nakonec stejně budete moci najít na internetu, ale proč se připravit o potěšení z objevování nových věcí, že?

Svoje výtvory - ale samozřejmě nejen ty - můžete vesele prodávat na aukci. Několik týdnů bylo sice její fungování všelijaké (někomu nešla vůbec), ale teď už by vše mělo být fajn a suroviny, zbraně nebo třeba barvy na oblečení či minipety můžete nakupovat a prodávat co hrdlo ráčí.

Mikrotransakce

Když si povídáme o ekonomice, nemohu nezmínit speciální gemy. Hodně zavánějí komerčním platidlem z Free-2-Play titulů, což není moc hezké (když si chci stáhnout na iPad třeba strategii a na screenshotu vidím v horním menu vedle peněz ještě gemy, automaticky jdu pryč). Autorům je však ke cti potřeba připočíst, že se bez mikrotransakcí v klidu obejdete.

Za gemy si sice můžete pořídit různé dočasné boosty, další slot pro postavu, víc místa v bance nebo unikátní kosmetické doplňky (už jsem tu jednou nadával na basebalové čepice a sluneční brýle a nemohu si to rýpnutí znovu odpustit - proč proboha autoři do tak nádherného fantasy světa dávají takový nesmysl? Má to být jako vtipné? Mě to tedy tak nepřipadá, ale možná nemám smysl pro humor). Ale zároveň si gemy můžete koupit za herní zlaťáky, nejen za skutečné peníze. Samozřejmě se najde dost zapálených fanatiků, kteří si gemy nakoupí za reálné peníze, ale to je volba každého hráče: zatím to vypadá, že GW2 můžete plnohodnotně vychutnávat i bez jediné finanční transakce.

Filmeček k obnovení prodeje

Guildy

Bylo by smutné, kdyby v MMO s gildami už v názvu nebyla právě tahle sociální část hry pořádně vymakaná. Do gild se můžete sdružovat úplně klasicky, je tu pár ranků, gildovní banka a taky spousta postupných vylepšení. Jde třeba o bonusy při sběru surovin a podobné kejkle, které potěší. To nejdůležitější ale samozřejmě je společnost, na kterou narazíte.

Možná je trochu škoda, že hra nenabízí RP servery, které ve většině MMO platí za přeci jen spolehlivější místo ke sdružování s přátelsky a "normálně" naladěnými lidmi, nicméně v GW2 si zatím nemohu stěžovat. Pravda, poslouchat na teamspeaku ne zrovna slušná slova (obvykle na čtyři nebo pět písmen) při nějakém neúspěchu hře na atmosféře nepřidá, ale celkově je komunita zatím docela fajn. Možná i proto, že hra přímo vybízí k pomáhání ostatním hráčům. A idea je přitom jednoduchá: každý, kdo se zapojí do nějaké akce, je odměněn. Hráči spolu tedy nesoutěží (nepočítám PvP, samozřejmě), ale i cizí hrdinové si zcela přirozeně pomáhají v boji, navzájem se oživují atd.

Zpracování

Já mám vůbec z celé hry pocit, že autoři neuvěřitelně dlouho studovali, co hráče baví a co je naopak štve. A udělali hru maximálně přívětivou. Jednoduchý interface, přehledná mapa, rychlé cestování, žádná velká penalizace za smrt, společná banka a skladiště pro všechny vaše postavy či obrovsky rozmanité možnosti jsou takovými příklady user-friendly přístupu, ono se to ale projevuje v každém detailu. To musíte nicméně sami vyzkoušet. GW2 se navíc dá hrát na tolik způsobů, že si je užije jak hardcore pařan mydlící potvory desítky hodin týdně, tak taťka, který z rodinného času ukradne pár hodin třikrát do měsíce.

Guild Wars 2 pro PC vyšly koncem srpna a jejich druhá várka bude dostupná okolo 20. září.

rezervovat na Xzone

Vše je podřízeno maximální zábavě a hratelnosti, a i když se dostanete do frustrujících situací (skákačky nebo některé těžší příběhové úkoly), vždycky můžete jít jinam a třeba si připravit pár lektvarů pro uklidnění nervů. To vše v úžasné grafice a bez vážnějších chyb, nepočítám-li problémy s připojením v prvních dnech. Já mohu s klidným svědomím přiznat, že pro mě osobně jde o nejlepší MMORPG hru posledních let. Kvality hry jsou jen umocněny absencí měsíčních poplatků.

VERDIKT: Po dlouhé recenzi, myslím, stačí krátký verdikt. Maximální zábava, skvělé zpracování, úžasná hratelnost, obrovský rozmanitý svět pro PvE i PvP. Pro mě aktuálně nejlepší MMORPG. A bez poplatků.

10 / 10

Finální recenze Guild Wars 2 Jiří Sládek Po dlouhém hraní a textu stačí krátký verdikt: 10/10! 2012-09-16T15:40:00+02:00 10 10

- komentáře (26)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...