Arcania: Gothic IV

Rozcházení koneckonců nasvědčuje i neintuitivní inventář, který je ale naštěstí zpravidla plněn zajímavými předměty a autorům se povedlo udržet rozumné dávkování lootu. Nezasypávají vás tunou zbytečného harampádí a ocenil jsem, že na nové lepší zbraně, brnění či prsteny, jsem narážel v půlhodinových či hodinových intervalech, a pokaždé jejich nalezení spokojeně oslavoval. Jen ty všemožné lektvary s krátkodobými vylepšeními jsem zhola ignoroval.

Fanoušky série se tvůrci snaží umírnit i celou řadou drobných odkazů na G tituly minulé. Můžete si přičapnout a bafat z vodní dýmky či se jen tak rozvalit na trůně. Nebo si přečíst knihu, nabrousit meč, sednout k ohni, kleknout si před svatyni, třebaže žádná z těchto aktivit vliv na hraní nemá. Což je škoda, minule to přeci šlo a z tvůrčích angažmá tady zbyla jen tvorba lektvarů a zbraní, což probíhá jednoduše skrze menu a kromě receptu a surovin k tomu nic dalšího nepotřebujete.

Ale „gothicovských" je tady spousta dalších věcí. Hudba místy připomíná staré melodie a celkově je velmi povedená. Spoustě odkazů na hry minulé určitě vévodí přítomnost všech hlavních postav; ať jste si oblíbili Diega, Milena, Gorna či Lestera, jsou zde, jsou docela fajnoví a je jen škoda, že si s nimi nesplníte žádné questy - hledání ohniskových kamennů přeci patřilo mezi úplně nejlepší questy v Gothic I. A jedna nostalgická drobnůstka: Kamenní golemové jsou těmi nejslabšími, po nich jdou ohniví a nakonec ledoví.

of

Caption

Attribution

Znalce série pak potěší i osobnost hlavního hrdiny, resp. jeho pragmatický přístup ventilovaný skrze jeho proříznutou pusu. Celé řadě typicky gothicovských postav to vtipně vrací a dělá si z nich srandu (to se týká i nekompetentních vysokých kněžích, jako bych opět hledal Innosovo oko...). Obecně teď NPC vypadají mnohem lépe, než rozplizlé kedlubny z Gothic 3, ale zamrzí, že zhruba třetině mužského obyvatelstva Argaanu je asi padesát a mají identickou plešku i bradku. Všechny ženské mají zase stejné postavy a při rozhovorech stejně vystrkávají zadek. Teda, až na hostinskou Mudru. A taková Baba Jaga je fakt odporná.

V Gothic IV se nicméně moc nemluví. Hrdina většinu času někoho rube a když už dojde na dialogy, jsou kratší, groteskně nadabované, minimálně větvené, jen výjimečně máte na výběr ze dvou možností (ovšem s de facto nulovým dopadem na vývoj) a hlavně - není moc s kým je vést. Mimo města a těch pár osad se lidé prakticky nevyskytují a i v těch usedlostech jich je málo, takže svět pak z homo sapiens hlediska působí docela mrtvě.

A nevěrohodně. Můžete vejít do kterýchkoliv otevřených dveří a komukoliv pod nosem vykrást truhlu. Místním je to prostě buřt a tak se bude stávat, že namísto obchodování - které je tu docela zbytečné a nevyužitelné - si všechno nakradete. Už Gothic I měl tohle vyřešené.

Jak už je koneckonců u série pravidlem, Gothic IV jednoduše není po technické stránce vyladěný a skýtá ohromné množství bugů. Nejvíce mne sžíral na samém začátku, kdy byl oproti demu příšerně optimalizovaný, s deštěm ve hře se jaksi vypínaly barvy (na Radeonu), a patch, jenž to měl opravovat, způsoboval nefunkčnost vlastního .exe souboru hry. Snad dvě hodiny jsem tak zabil snahou hru vůbec normálně rozpohybovat. Díky bohu za aktivní členy JoWood fóra.

S prvním patchem, který je nyní již venku (227 MB, bez kterého hru ani nespouštějte!), již Gothic IV šlapal slušně a ani hardwarově nebyl moc náročný. Se čtyřjádrovým 2.6 GHz procesorem, 3GB RAM a Radeonem z řady HD 4800, jsem bez problémů hrál na nejvyšší detaily v rozlišení 1280 x 1024. Ještě připomenu, že ke spuštění je nutná online aktivace.

Avšak desítky drobných chybek stále kazily zážitek z hraní. Animace v dáli jsou trhané, hrdina se čas od času někde zasekne, šípy při zásahu někdy neuberou zdraví, při dialogu aktérům někdy chybí hlava (či celé tělo), ve městech drasticky klesá plynulost a když se mi jednou povedlo slézt mimo cestu, kam mě designéři očividně nechtěli pustit, byl jsem nelítostně popraven. A tak dále.

Je to ohromná škoda, protože z vizuálního hlediska je PC verze Gothic IV (té konzolové se vyhněte obloukem, vypadá strašně) velmi povedená a minimální loadingy, vyskytující se pouze při výrazném posunu v příběhu, zaručují plynulý postup vpřed. Většinu domácích hráčů pak potěší překlad všech textů do češtiny od Comgadu. Řadě drobných chybek či nepřesností se autoři lokalizace nevyhnuli, ale ty bez hlubší znalosti angličtiny ani nezaznamenáte. I tak je však škoda, že se hra nedá přepnout do původního znění.

A o tom Gothic IV vlastně je. O dalších záplatách, které potřebuje jako sůl. Základní problémy se jimi už nevyřeší (vždy hodnotíme základní prodávané verze v den vydání), ale prostoru pro zpříjemnění hraní je tady ještě habaděj. Takže jestli to ještě vydržíte, vyčkejte. Znovu hrát Arcanii se vám už chtít nebude. A při čekání si klidně mezitím dejte loňský Risen, který představě o řádném nástupci Gothic her - a představě o hutném RPG - stejně odpovídá mnohem lépe.