If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

Dragon Age 2 - dojmy z plné verze

Víno, ženy, draci. V čem všem se liší od jedničky?

Těsně předtím, než se Martin Zavřel v klidu domova ponořil do recenzování, jsme se zašli podívat do EA na plnou/finální verzi Dragon Age 2 pro Playstation 3, která byla pro mě osobně jedním velkým překvapením. Jednak proto, že hardcore RPG hratelnost, na kterou jsem byl z PC verze prvního dílu Origins navyknutý, byla do značné míry pryč. A jednak proto, že i přes výrazně akčnější a dynamičtější pojetí se dvojka hrála skvěle a bavila mě i přesto, že několik večerů předtím jsem s opětovným nadšením seděl u prvního dílu.

Své úsudky o dvojce totiž nesmíte stavět na nevalných videích a nedávném demu z profláknuté první lokace v ponuré horské oblasti. I mě původními záběry (fotoseriál) hra spíše odrazovala, ale jak jsem se přes ně prokousal na vlastní kůži a dostal se do impozantní kamenné metropole Kirkwall, začal můj pocit ze hry nabírat radikálně jiného směru. Aneb nechápu, proč BioWare doteď téměř výlučně ukazovali tu snad nejošklivější a nejnudnější pasáž, když ve skutečnosti toho Dragon Age 2 skýtá mnohem, mnohem více.

Město řetězů – jak se Kirkwallu mj. kvůli jeho otrokářské historii říká – je skutečně ohromné, monumentální, překrásné a rozličné. Strávíte v něm hodiny a hodiny. Dlouho potrvá, než po vás někdo bude chtít zachránit svět jako v jedničce. A to je mi na Dragon Age 2 ohromně sympatické. Nezačínáte v kůži poloboha, jehož hned prvním questem jest „Ach vyvolený, spas nás!", jen aby pak běhal po světě a sbíral slimáky pro bláznivé alchymisty nebo hledal ztracené manželky. Hawke se svou rodinou utekl z města Lotheringu, který padl pod náporem Blightu (děj Origins se tedy s dvojkou malinko prolíná) a jediné, co ho teď pálí, je snaha usadit se v bezpečí, vydělat si nějaký ten peníz i začít nový život.

A tak se s příchodem do Kirkwallu on a jeho bratr (nebo sestra – záleží na tom, jaké pohlaví a povolání si na začátku zvolíte) upíše místním žoldákům, že pro ně budou rok pracovat a za odměnu získají přístup do města, které je jinak většině uprchlíkům před Darkspawny z důvodů kapacitních uzavřeno. Postupem času získává Hawke na reputaci, lidé si ho začínají všímat, on se chystá na nebezpečnou expedici s trpaslíky... Ačkoliv jsem Dragon Age 2 (resp. kanceláře EA) opouštěl po zhruba pěti hodinách svižného hraní, jediným náznakem „něčeho příběhově většího" byla čarodějnice Flemeth. Jinak jsem si celou dobu hrabal na svém písečku a o hrdinských činech – jako třeba o těch hrdiny Fereldenu nebo krále Alistaira – jsem pouze slyšel z druhé ruky a v kůži Hawkea na ně neměl ani pomyšlení.

Je vidět, že fráze tvůrců o zaměření na rodinnou tématiku nebyly vůbec plané a ve výsledku se tak Dragon Age 2 zdá býti hrou mnohem osobnější. Navíc díky značně vyššímu počtu cutscén, lepší kameře při dialozích a nadabovanému hlavnímu hrdinovi je hraní rázem dramatičtější i příběhovější. Vývojáři šli dokonce tak daleko, že od vámi zvoleného herního vzhledu se bude odvíjet i kukuč vašich příbuzných. Osobnější nátura hry ale může být vnímána i negativně – znamená totiž, že dějová linka je přesně navržená pro lidskou postavu (vybrat si lze pouze z tradiční trojice povolání a pak pohlaví) a rozličné začátky rozličných postav jako v Origins se tak již konat nebudou.

Nicméně je to stále Dragon Age a odkazů na první díl je dvojka plná. Třeba hned jednou z prvních postav, kterou jsem v Kirkwallu potkal, byl trpasličí obchodník Bohdan a jeho zpomalený syn Sandal, jehož stále neměnná, láskou napěchovaná otázka „Enchantment?" mě upřímně rozesmála. Jo a Bohdan taky říkal, že by se rád přidal k Hawkeově výpravě. Kdo by to byl čekal! Takže ani o humor zde nebude nouze (Asi nejvtipnější momentka byla ta z nevěstince, kde jsem schválně kývl na nabídku homosexuálního elfa, a můj bratr Carver se chytal za hlavu, že tohle – navíc před jeho očima – snad nemůžu myslet vážně!) a je jen škoda, že anglicky méně vybavení hráči si jej neužijí, poněvadž oficiální český překlad se nechystá a břímě překladatelovo tak padlo na hruď domácí komunity (vysvětlení v tématickém článku Eurogameru).

Kirkwall by se jinak asi nejlépe dal přirovnat k Citadele z Mass Effect titulů od stejného vývojářského studia. Tedy, ono celé Dragon Age 2 na mě působilo velmi „mass-effectovsky". Procházíte se rozsáhlou metropolí, která je loadingy rozkouskovaná na jednotlivé čtvrti, kde se nejenže potuluje spousta lidí a obchodníků, ale také vás zde čas od času někdo přepadne, zejména v těch horších čtvrtích. Za sebou klasicky taháte trojici sympaticky upovídaných a dostatečně osobitých souputníků, plníte spousty dobročinných questů, rozhovory ovládáte pomocí kruhového diagramu (namísto celé odpovědi si vybíráte jen její náladový nástřel) a v porovnání s rozvážnějšími Origins to celkově všechno dosti odsýpá.

Ani jednou jsem se nezasekl, nikdy neřešil žádné puzzle, leveloval jsem jak zběsilý a díky spoustě ukazatelů a přehledné mapě vždy přesně věděl, kam jít. Mě osobně to bavilo, hraní bylo dostatečně variabilní a nově se odkrývající oblasti a posouvající příběh mě dokázaly udržet. Ale je nasnadě, že pokud největší prostor ve vašich srdcích uzurpovaly dungeony/RPG hry ze století minulého, Dragon Age 2 vám asi nebude úplně po chuti.

Podobně rozhozeni byste mohli být i z přepracovaného HUDu a rozhraní, kterí nyní působí možná trochu nepatřičně futuristicky. Na druhou stranu je současné zpracování ukazatelů zdraví přehlednější a více na očích, takže mi vyhovovalo. Také mě těšilo, že když jsem sebral stránku do Codexu, hned se mi její obsah ukázal a nemusel jsem kvůli ní lézt do diáře jako v jedničce. Obdobně je v Dragon Age 2 urychleno i obchodování, kdy jej už nemusíte zahajovat rozhovorem s byznysmenem, ale jedním kliknutím se hned mrknete do interaktivního stánku po jeho boku.

Kladné dojmy mám i z inventáře, který je sice svým schématem podobný tomu v Origins, ale je přehlednější a výstižnější. Harampádí je navíc hodnoceno hvězdičkami, takže rychleji poznáte jeho hodnotu a jediné, co mě zarazilo, byl systém „Garret Hawke-exkluzivních" předmětů. Zdálo se mi, že snad všechna brnění, která jsem u živnostníků našel, mohl navléci pouze ústřední geroj. Anebo trpaslík Varrick měl svojí jednu fixní kuši, kterou nemohl vyměnit za jinou. Takže s lootováním to tady asi tak žhavé už nebude, stejně tak jako s craftováním – tvorba a úprava předmětů nyní probíhá u mistrů; já sám, třebaže mág a s lotrem v týmu, jsem nic takového dělat nemohl. Ale teď už na bitevní pole....

Find out how we conduct our reviews by reading our review policy.

About the Author
Milos Bohonek avatar

Milos Bohonek

Contributor

Comments