Skip to main content

RECENZE The Bureau: XCOM Declassified

Skloubením Mafie a Mass Effectu vzniklo překvapení léta.

Úplně původně jsem chtěl recenzi napsat dvěma slovy: "Mass Effect", z povinnosti přidat známku a tím vše podstatné sdělit. Ale protože by mi něco takového nejspíš neprošlo, pojďme se na hru podívat trošku detailněji.

The Bureau: XCOM Declassified (dále jen TB:XD) provázely nepřehlédnutelné porodní bolesti. Krom značné nedůvěry fanoušků k razantní změně žánru oproti strategickému originálu, tak i samotná změna žánru během vývoje hry. Původně připravovaná střílečka z pohledu první osoby byla překopána na taktickou střílečku z pohledu třetí osoby s parťáky a RPG prvky. Jak moc se takovýto kotrmelec na hře podepsal? Naštěstí spíše k lepšímu. I když k nějaké nepříjemné drobnosti nepochybně zapříčinil také. Ale o tom až o kousek níže.

Příběh

Jak již samotný název hry napovídá, budete opět bojovat proti invazi mimozemšťanů. Hlavní změnou oproti jiným sci-fi hrám je časové období. TB:XD není zasazen do daleké budoucnosti, ale naopak do šedesátých let, kdy byste si některé obrázky mohli splést s Mafií. I když se na ostatní díly série UFO/XCOM odkazuje celkovým vzhledem, použitím starých známých protivníků a zbraní, jedná se o samostatný příběh, který například s Enemy Unknown provázaný není. Což se dalo i čekat, protože by nedávalo smysl, proč v budoucnosti začínají s výzkumem technologií a pitvami opět od nuly, když pár desítek let před tím vše vyzkoumali.

Z příběhu jako takového jsem měl spíše rozporuplné pocity. Na jednu stranu není špatný. Rozhodně mě potěšilo, že nikdy nevíte, co se bude dít dál, protože se hra úspěšně vyhnula příběhu podle šablony: "musíš nalézt x kusů něčeho a potom tě pustíme do poslední mise". Navíc za velké plus považuji nelinearitu, kdy během hry můžete provést několik rozhodnutí. Od drobností v úvodu hry, které změní spíše jen aktuální scénu, až po zásadnější volby v pozdějších částech příběhu, které nakonec vedou k jednomu z několika konců. Takže o motivaci ke znovuhratelnosti tu není nouze.

Na druhou stranu mi moc nesedlo tempo příběhu, kdy příběh často v dlouhých misích jakoby stojí a čeká, než se někam zdlouhavě probojujete a potom poskočí hrozně rychle dopředu v pár rozhovorech. Takže máte pocit, že na to, jak dlouhá hra je, se vlastně skoro nic nestalo. Ke konci pak přijdou i nějaké dějové zvraty a zdálo se mi, že děj zbytečně zamotaly. V rámci akčních her se ale určitě jedná o nadprůměrný příběh. Ale protože si hra dělá trošku vyšší ambice zakomponováním RPG prvků a svojí délkou, tak by možná zasloužilo vyprávění příběhu trošku víc odladit.

Rozdíly v hratelnosti oproti Mass Effectu

Věřím, že samotnou hratelnost si určitě dokážete dobře představit, protože jak jsem již zmínil v úvodu, hra se hraje téměř jako Mass Effect. Velíte tříčlennému týmu, ve kterém přímo ovládáte jen hlavního hrdinu a po ostatních dvou pokřikujete rozkazy. A když získáte první speciální schopnosti, jako tlaková vlna či držení protivníka ve vzduchu, budete jako doma.

Podívejte se na úvodních 10 minut hraní s animacemi jak z Mafie.

Hlavní rozdíl oproti Mass Effectu je ten, že společníkům nezadáváte příkazy po jednom, ale můžete je poskládat do fronty. Lze tak poskládat řadu příkazů jako "Uzdrav tohoto raněného kolegu, potom postav tady střílnu, potom přeběhni za támhletu překážu, hoď minu na tuto pozici a potom začni střílet na tamtoho emzáka." V rámci jednoho zapauzování lze poskládat příkazy oběma společníkům a dokonce naplánovat nějaké akce hlavnímu hrdinovi. Souboje tak vyžadují mnohem méně přechodů do taktického menu a akce působí plynuleji, protože ji nepazujete co pět vteřin.

Struktura misí

Podobně jako v Mass Effectu funguje i rozložení misí. Mezi hlavními misemi se vracíte na hlavní základnu Xcomu, kterou se vždy vyplatí celou proběhnout, protože jednotlivá NPC mají nové dialogy, naleznete nové dokumenty k pročtení a pásky k poslechnutí a sem tam dostanete i jednoduchý vedlejší úkol. Pokud chcete nasbírat více zkušenostních bodů, lze se před další velkou hlavní misí vypravit i na některou vedlejší. Ty jsou zpravidla o dost kratší a příběhově jednodušší. A opět silně připomenou N7 mise z Mass Effect 3. I když nutno uznat, že oproti nim jsou přecijen zhruba třikrát delší a i bohatší na dialogy. Není to jen jedna bojová lokace lokace.

Abych strukturu misí ve hře popsal kompletně, musím uvést i přítomnost zcela vedlejších úkolů, na které ani hlavní hrdina sám nemůže. Na ty můžete poslat členy týmu, které si zrovna neberete s sebou na misi. A oni tak nezůstanou pozadu se zkušenostmi a po splnění přitáhnou i nějakou novou výbavu. Tyto mise si můžete představit jako obdobu misí v Assassins Creed: Brotherhood.

RPG prvky a správa parťáků

Trénování ostatních členů Xcomu se vám může hodit zejména při hraní na vyšší obtížnosti. Vaši parťáci mohou na misích zemřít, což tu neznamená automaticky game over, nýbrž o daného člena týmu přijdete natrvalo a musíte jen nahradit novým. Podle mě dobrý nápad (dozajista inspirovaný tahovým Xcomem), který trošku kazí fakt, že jej lze snadno obejít restartem checkpointu a hru lze celou dohrát se svým oblíbeným týmem.

Členy týmu ovšem nemusíte nahrazovat pouze tehdy, pokud některý zemře, ale i pro větší rozmanitost hratelnosti. Každý člen Xcomu má jedno ze čtyř povolání a každé povolání má zcela jiný strom dovedností. A i členové se stejným povoláním mohou mít jiný úvodní bonus a tím se drobně lišit. Takže občasná obměna týmu neuškodí, protože si tím trošku zpestříte souboje a jen touto cestou vyzkoušíte vše, co hra nabízí.

U RPG prvků bych se ještě na chvíli zastavil. Každý člen týmu má strom schopností a je zde znát inspirace tahovým předchůdcem Enemy Unknown. Každý nový level vám zpřístupní nějaký nový bonus či schopnost. A na většině z nich jsou dostupné bonusy dva, z nichž si můžete vybrat jeden. Například se musíte rozhodnout, zda vyvolaný dron bude umět léčit, nebo levitovat protivníky, apod. Nutno pochválit, že všechny schopnosti mají v soubojích své využití a nejsou jen do počtu jako v některých jiných hrách. V obtížnějších soubojích budete používat vše dostupné.

Dlouhá trvanlivost i dlouhý vývoj a jeho dopady

Při hraní mě zaskočila délka a to pozitivně. Vzhledem k již zmíněným porodním bolestem jsem očekával, že hra bude spíše uspěchaná a kratší. Ale opak je pravdou a dohrání mi vzalo přibližně 17 hodin, což není vůbec špatné. Minimálně dvakrát jsem si myslel: "Teď určitě naskočí titulky" a místo toho hra pokračovala dále. Za tohle velké plus. Určitě nemůžete říct, že byste po koupi TB:XD dostali za hodně peněz málo muziky.

Startovní trailer

Přesto si myslím, že se změna žánru v průběhu vývoje na hře určitým způsobem podepsala. Při hraní jsem měl dojem, že na různé vývojářské týmy uvnitř studia 2K Marin měla změna zcela odlišný dopad. Jedněm se odsun vydání nejspíše hodil, protože měli spoustu času do hry přidávat nový obsah jako vedlejší mise, variabilnější prostředí, textové dokumenty do lokací nebo třeba skripty. To je znát zejména na základně, kde téměř na každém kroku můžete odposlouchávat nějaké nové rozhovory, kterých je tolik, že jsem nezaznamenal opakování. Po této stránce je hra nakonec obsahově bohatší než většina konkurence.

Na druhé straně designéři asi museli na poslední chvíli předělat základní herní prvky a tak mi například všechny souboje přišly po chvíli stále stejné a sklouzávaly k stereotypu. I speciální schopnosti hlavních hrdinů jsou okopírované z jiných her, bez nějakého nového nápadu. Nechápejte mě špatně. Hratelnost je dobrá a odladěná. Jen není ničím extra zajímavá či odlišná od jiných her stejného žánru. Prostě udělaná na jistotu.

Pomalejší rozjezd a technické zpracování

Hodně tím utrpěl zejména začátek hry, který má dost pomalý rozjezd a kvůli RPG struktuře hry trvá i několik hodin, než se vám odemknout všechny možnosti. Hra tedy začíná jako zcela průměrná akční krycí střílečka. A musíte trošku zatnout zuby a chvíli vydržet, než se odemknou zajímavé bojové schopnosti, rozjede se příběh, dostanete příležitost běhat po základně plné dialogů, apod. Všechen tento obsah navíc potom kvality hry vytáhne o něco výš, protože nabídne více než běžná herní produkce a celkově ji lze považovat za hodně kvalitní, obsáhlý a zábavný titul.

The Bureau: XCOM Declassified vydá Cenega pro PC, PS3 a X360 v angličtině 23. srpna.

rezervovat na Xzone a dostat zdarma tričko i DLC.

Technická stránka hry je na dnešní dobu PC verzí spíše průměr. I když v některých lokací dokáže vykouzlit opravdu pěkné scenérie, tak po většinu herní doby je spíše chudší. Koneckonců si můžete udělat představu s přiložených obrázků natípaných při recenzování (více ještě v chystaném fotoseriálu). I když se přiznám, že kvůli jistotě plynulosti jsem některé věci jako AA stáhnul, tak detaily a textury jsou nastaveny na vysokou úroveň.

Video z hraní

Naopak hudební a zvuková složka se mi líbila a nemá se za stydět, protože perfektně dotváří atmosféru. Zejména při soubojích uvnitř mimozemských instalací jsem často cítil předávkování adrenalinem.

VERDIKT: Před spuštěním jsem čekal béčkové Gears of War. Přitom jsem dostal nečekaně povedenou variaci na Mass Effect. Jinak ale bude The Bureau vnímáno jako lehce rozporuplný titul, protože hlavní herní mechanismy nijak nehýří nápaditostí. Na druhou stranu to dohání délkou a množstvím obsahu v základní verzi. Sice nešlo o hru, od které bych se neodkázal odtrhnout, ale po většinu herní doby jsem se velmi dobře bavil a kvůli více koncům mám chuť ji určitě pustil znovu. Vzhledem ke scházejícímu hypu se jedná o velké letní překvapení, podobně jako Sleeping Dogs loňský rok. Pokud tedy jste nadržení po několikaměsíčnímu suchu, dejte hře šanci - zvlášť pokud máte rádi styl např. Alpha Protocol či Deus Ex stejně jako já, v opačném případě to je spíš na nižší známku.

8 / 10

Read this next