Left 4 Dead 2

Příběh je rozdělen do pěti kampaní, které jsou, co se prostředí i hratelnosti týče, značně rozdílné. Začínáte v obchodním domě, což jsou souboje zejména v menších místnostech. Pokračujete přes zábavní park, který kombinuje jak menší prostory různých atrakcí, tak větší prostranství kolem nich. Swamp Fever se odehrává v bažinách, což znamená v podstatě otevřenou krajinu.

Hard Rain je velmi specifická. Skládá se ze tří úrovní, které musíte projít tam a zpět. Při návratu se přižene tropická bouře, která zaplavuje úrovně vodou. Zároveň nastávají momenty, kdy je déšť tak intenzivní, že není vidět na krok, tým se musí semknout a odrážet hordy využívající situaci k útoku. Poslední epizodou je z demoverze známý The Parish, v němž se proplétáte úzkými uličkami francouzské čtvrti.

Módy do L4D2 přibyly dva, i když spíše jeden a půl. Tou půlkou myslím Realism. Ten totiž jen trochu mění pravidla kampaně. Hlavně zmizí modré obtáhnutí kolem hlavních postav. Představte si, že běžíte po ulici a v jednom z domů zahlédnete třeba pipe bomb. Vběhnete dovnitř, prozkoumáte místnost, seberete předmět a vyběhnete zpět na ulici. A zjistíte, že ostatní jsou fuč. A protože je nevidíte skrz zdi, máte o zábavu postaráno. Podstatné je, že pokud zemřete, mohou vás oživit pouze ostatní pomocí defibrilátoru. Zapomeňte na objevení se v malé místnosti o pár metrů dál. A jak už jsem uvedl, Witch vás zabije na jednu ránu. Osobně se přiznám, že Realism mód mi přišel vedle zvýrazněné kooperace jako nejlepší novinka L4D2 - a to přesto, že podstatně zvyšuje obtížnost.

Scavenge je hra s úplně jinými mantinely. Jste vrhnuti do arény, kde se nachází generátor elektrické energie. Úkolem přeživších je naplnit ho benzínem. Druhé družstvo se jim v tom naopak snaží zabránit v kůži infikovaných. Nápad to není špatný a když se sejde dobrý tým na obou stranách, je to vynikající zábava. Ovšem velmi často se stává, že jeden z týmů neunese prohru v jednom kole a půlka jeho členů se odpojí. Když pak stojí dva infikovaní proti čtyřem imunním, je velký problém uspět. A to přesto, že se zkrátí čas mezi znovuobjevením po smrti infikovaných. Další módy jsou v podstatě stejné co minule, až na pár drobností, například lepší výběr spoluhráčů v lobby.

Nepostradatelnou součástí série je od počátku AI Director. Pro dvojku byl samozřejmě vylepšen. Nejvýraznější změnou je možnost určitým způsobem měnit průchod úrovněmi. Například na hřbitově jsou mezi hrobky umístěny ploty a v podstatě v každé hře jdete jinou cestou. Změnilo se i objevování předmětů a zbraní. Dříve byly pevně dané body pro kvéry a zvlášť pro ty ostatní předměty. Tentokráte AI Director zaplní úroveň předměty v jakémkoli pořadí, na téměř kterémkoli místě. Ale existují i lokace, kde je vybavení napevno.

Menšího posunu se v L4D2 dočkalo i vizuální zpracování. Zejména je to vidět na vodě, která má důležitou roli i v rámci hratelnosti. Autoři zvětšili počet vykreslovaných polygonů a přidali další drobnosti. Stále je to však starý dobrý Source engine. Osobně se mi zamlouvá, vypadá dobře a hlavně funguje naprosto bez problémů. Na mém Athlon X2 4400+, ATI 4850, 3 GB paměti a WinXP běžel i s vyhlazováním hran v HD rozlišení perfektně.

Nicméně ani L4D2 není bez chyb. Tou hlavní je pocit, že tohle všechno mohli Valve dát za nižší cenu nebo zdarma formou stažitelného přídavku, tak jako to dělají u Team Fortress 2. Ačkoliv mě oba díly nesmírně baví, stále mě hlodá myšlenka, jestli nás autoři nenatáhli a nevydělali až moc lehce spousty peněz. Kritiku si zasluhuje systém lobby. Mám na mysli automatickou volbu serveru, na který se hra z lobby přesune. Velmi často se stává, že všichni zúčastnění mají ping vyšší než 300 ms, společně si odhlasují návrat do lobby a dají si repete. To se buď povede a odezva je dostačující, nebo ne a celý proces se musí opakovat. Poslední výtka směřuje k botům, kteří se pro seriózní hraní nedají smysluplně využít. I když je pravda, že když vypadne jeden hráč, umělý spoluhráč je lepší než mrtvý.