Eurogamer.cz

Recenze HALO: Combat Evolved Anniversary

Návrat legendy po deseti letech. Přínos nebo zbytečnost?

Halo: Combat Evolved, legenda všech legend, hra, která kolem sebe vybudovala kult a jejíž každý díl je předem odsouzen k obrovskému komerčnímu úspěchu. Hra, která drží tolik prvenství a tolik "nej", že by to vydalo na samostatný článek. Bez nadsázky můžeme konstatovat, že jenom Halo dnes vděčíme za to, že je tu Xbox 360. Původní Xbox se totiž prodával jenom kvůli této hře a další opravdu kvalitní tituly se na něm objevily až s velkým zpožděním. Já sám musím přiznat, že jsem si starý Xbox kupoval pouze kvůli Halo a věřte tomu nebo ne, tuto hru jsem dokázal hrát v coopu osmnáct hodin bez přestávky! Kampaň jsem dohrál osmkrát do úplného konce, z toho pětkrát na obtížnost Legendary. Tak moc jsem propadnul kouzlu této úžasné sci-fi střílečky...

Bohužel, hra nemá v naší zemi takové renomé, jako za hranicemi. Čeští hráči se s Halo seznámili s dvouletým zpožděním u podstatně horší PC verze, která v té době již příliš neohromila. Jen málokdo si uvědomil, že tento titul redefinoval žánr FPS akcí na konzolích. Přišel s novým standardem ovládání, oprášil již prakticky zapomenutý kooperační mód, nabídnul vynikající umělou inteligenci, fantastickou fyziku i skvělou grafiku, kde se poprvé objevily bump mapy a podobné technologické vychytávky. Je ale zbytečné obhajovat, proč je Halo tak jedinečné, spíše se podívejme na to, co nám může nabídnout dnes.

Jsem přesvědčen, že příběh ani po letech neztratil nic na své poutavosti. Problémem trochu je, že děj začíná trochu zbrkle, útokem mimozemšťanů na vojenskou loď ze Země. Pokud tedy o pozadí událostí nic nevíte, jste odkázáni na trochu pomaleji servírovaný příběh, jehož střípky si poskládáte dohromady až úplně na konci hry. Chvíli bude trvat, než si uvědomíte, že jste se ocitli v roce 2552, kdy lidstvo čelí ohrožení ze strany mimozemského druhu Covenantů. Lidé v této vyhlazovací válce prohrávají a jejich poslední nadějí na přežití jsou geneticky upravení super vojáci z programu Spartan. Než však mohou tyto jednotky dokončit protiúder na domovském světě nepřítele, musí se lidé kvůli zkáze celé planety evakuovat vesmírnou lodí Pillar of Autumn. Jediným přeživším super vojákem je Master Chief a vy budete mít tu čest postavit se v jeho brnění do čela odporu.

Křižník Pillar of Autumn úmyslně skočí co nejdále od Země, aby zdržel invazní jednotky Covenantů. Náhodou se ocitne u podivného umělého prstence Halo, který má vlastní atmosféru i život. Těžce poškozená loď vysadí posádku na tomto prstenci, kde se rozhoří další bitva s protivníkem. Prstenec Halo je totiž zbraní a Covenanti nemohou riskovat, že se jí lidé zmocní. Kdo Halo stvořil, a proti čemu, to se dozvíte ve zhruba patnácti hodinové kampani, pokud si zvolíte vyšší obtížnost, jako jsem to učinil já. Halo je na dnešní poměry neobvykle dlouhá hra. Skutečnost je však taková, že délka hry je uměle natahovaná repitivním level designem, zejména dnes již proslulým levelem Library, u nějž si chvílemi připadáte jako na bláznivém kolotoči. Tento fakt je nejčastěji zmiňovaným argumentem všech odpůrců hry...

Ne všechny levely si zaslouží takovou kritiku. Výsadek na pláži s následným proniknutím do podzemního komplexu patří k tomu nejlepšímu, co herní průmysl kdy vymyslel. Taktéž zasněžené pláně nebo hlubiny zaplněné parazity vám připraví nezapomenutelné zážitky a připomenou, proč hra slavila takové úspěchy. Na podobných místech se pokaždé rozhoří líté bitvy proti desítkám protivníků, kteří vás budou znovu a znovu překvapovat tím, jak reagují. Domnívám se totiž, že úspěch Halo spočívá na dvou robustních základech. Tím prvním jsou herní možnosti, druhým umělá inteligence. Podívejme se na to důkladněji.

Halo dodnes nemá odpovídající konkurenci, která by nabídla tak široké herní možnosti. Sami si zodpovězte na otázku, která jiná FPS hra vám poskytne takovou svobodu jako Halo? Kde jinde můžete jít pěšky, jet autem, tankem, vznášedlem nebo třeba letět letadlem v rámci jediné singleplayerové mise? Toto je tak bezprecedentní příklad pokrokovosti původní hry, že nikoho asi nepřekvapí, že je jedinou v historii, která získala zvláštní cenu za přínos ve vývoji umělé inteligence. Jak to spolu souvisí? Jednoduše tak, že umělá inteligence na vás dokáže reagovat, ať už děláte cokoliv. Ukradnete-li mimozemský letoun Banshee, nedivte se, že nepřátelská pěchota se zmocní dalších strojů a vydá se vás stíhat. Nemá žádný problém sednout do vozidla, řídit jej po členitých pláních, kličkovat mezi překážkami a velmi účinně vás pronásledovat.

Ztvárnění bojů je nesmírně zábavné. Nepřátelé se kryjí, ustupují, hází granáty, dokážou vás chytře obklíčit a dostat pod tlak z několika stran najednou. Na náhlý přepad reagují podle konkrétní rasy, ke které přináleží. Malí Gruntové se obvykle vyděsí a s křikem prchají pryč, kdežto elitní síly chladnokrevně skočí do krytu a zahájí palbu. Pestrost hry, vtipné momenty, výborná fyzika, kde tlakové vlny od explozí pohazují s těly bezvládných panáků, to vše je kořením hry. Hra je v tomto ohledu stále kouzelná, chytlavá a jednoduše báječná.

Ovládání nedoznalo žádných změn, naopak se vrátilo k původní koncepci, kdy ještě Master Chief uměl bojovat jen s jednou zbraní a nedokázal si "urvat" lafetovaný kulomet, jako to zvládá v pozdějších dílech. Výtky však nelze mít k ničemu. Střelba, pohyb, výskoky, vše je zcela přirozené, klasické. Opravdu jsem si hru znovu užíval, i když se bez mučení přiznávám, že pasáže několika levelů, které jsem ve svém hráčském životě procházel snad po jedenácté, pokoušely mou trpělivost. Považuji se sice za velkého fanouška, a na každý díl se nesmírně těším, ale copy & paste variace na Library vyžaduje patřičnou dávku sebeovládání.

Tohle všechno bych hře ještě odpustil, protože se jedná o remake staré hry s jejími starými chybami. Mnohem více mi vadí, že hra nepřišla s nějakými skutečnými inovacemi. Občasné terminály objasňující příběh hry sice potěší, ale není to nic, kvůli čemu byste šli do kolen. Hlasové ovládání na Kinectu nechám raději bez komentáře. Podle mě je to zbytečnost, kterou tam tvůrci dali jen na pokyn nějaké manažerské hlavy, aby konečně existovalo Halo využívající i tuto technologickou hračku. Ano, opravdu to funguje, ale faktický přínos je nulový. Přece nebudu řvát sám na sebe, abych hodil granát...

Mezi opravdové novinky tak patří jen online kooperativní mód, protože původní hra uměla coop pouze ve split screenu. Tentokrát můžete přizvat do společného boje kamaráda přes Xbox Live, což je změna, která se počítá. Sběratele bodů zase potěší přítomnost achievementů, ale "viditelnější" věci jsem si ponechal na závěr článku. Mezi ně patří přítomnost lebek, multiplayer a vylepšená HD grafika.

Lebky a multiplayer přejdu jen krátce. Jak víte z novějších dílů, lebky nacházíte během hry a můžete si s jejich pomocí upravit pravidla. De facto slouží k tomu, abyste si hru prošli opakovaně, s jiným nastavením. Můžete si tak zapnout nějaké cheaty, dát nepřátelům více munice, zdraví, případně jim zapnete velké hlavy apod. Je to zkrátka věc pro zábavu, odreagování. Multiplayer pak využívá gameplay engine z Halo Reach, který doplňuje o sedm nových map. V zásadě je tedy zbytečné jej popisovat. O kvalitách multiplayeru Halo bylo popsáno víc než dost stránek, takže pokud se chcete pustit do lítých online bitev, dostanete příležitost i v této předělávce. Přínos pro hráče je však opět sporný, protože všechny mapy vyjdou i samostatně na Xbox Live a majitelé starších dílů tak nebudou o nic ochuzeni.

Tou největší změnou, se kterou Halo přišlo, je technické zpracování, které je viditelně lepší, ale bohužel, v konkurenci s dnešními tituly neobstojí. Mé hodnocení je určitě ovlivněno i tím, že jsem ke hře zasednul hned poté, co jsem dohrál fantastický Uncharted 3. Ve srovnání s klenotem od Naughty Dog je Halo vyloženě tragické. Příšerné postavy, nulová mimika tváří, pusté koridory, to všechno působí dnes už opravdu mizerně. Snad nejviditelnější změnou byl pro mě úvod levelu Guilty Spark, kde je zpracování džungle a močálů výrazně dál, než v původní hře. Ale ostatní levely už příliš nepřesvědčily. Jak je to možné, tomu nerozumím. Tvůrci přece slibovali engine z Halo Reach, tak proč to nejde nikde vidět?

Pochopitelně, že nejsem slepý a vidím pokrok, kterého hra dosáhla. Ale domnívám se, že i přes vynaloženou snahu vypadá výrazně hůře než předcházející Halo 3 nebo zmíněné Halo Reach. A to je zatraceně špatná vizitka pro vývojáře! Ti se tak na tomto projektu pravděpodobně jen připravovali a zaškolovali na tvorbu plnohodnotného pokračování.

Z grafiky jsem byl natolik zklamán, že jsem si pustil původní staré Halo, jehož originálku pečlivě schovávám, pak jsem se přepnul do modernizované verze a následně jsem si přepínal grafiku a srovnával. To je jedna z možností hry, kdy si můžete zahrát Halo i ve starém kabátu. Přepnutí grafiky však v mém případě provázelo podivné prodlení s černou obrazovkou, což je v příkrém kontrastu s bleskurychlým bliknutím, jako to demonstrovali tvůrci. Každopádně jsem došel k závěru, že původní verze, po přepočtu do HD rozlišení, je stále celkem přijatelná, navíc, když ji dnes seženete za úplný pakatel. Proč tedy vyhazovat peníze za předělávku? Kvůli pěknější grafice, řvaní na Kinect a achievementům?

Halo zkrátka nedokáže zastřít dobu svého vzniku. Trochu vylepšené modely, textury a pár přidaných efektů vám neudělá z veterána výstavní kousek. Strohý geometrický level design zůstane stále geometrický i s nablýskaným povrchem plným ornamentů. Z mého pohledu tvůrci naprosto promarnili možnost vrátit úvodnímu dílu celé série zašlou slávu. Přidat trosky, detaily, špínu, nabídnout nějaký nový level nebo něco skutečně unikátního. Celý projekt tak na mě působí dojmem vykalkulovaného manažerského rozhodnutí, které mělo za cíl zapracovat nový tým přebírající štafetu po Bungie a plácnout na trh něco se značkou Halo.

Veškerá tato kritika na adresu vizuální stránky však nechce nijak hanobit to, co jsem před chvílí vyzdvihoval a čím je Halo výjimečné. Vynikající hratelnost, perfektní AI, zábavná fyzika, geniální atmosféra - nic z toho ani po letech neztratilo na přitažlivosti. V podobě staronového Halo se vám do rukou dostane perfektní akční střílečka s precizně vybalancovanými herními mechanismy, které jsou dodnes v mnoha oblastech nepřekonány. Stále vidím, v čem byla a je hra tak skvělá, ale v přímém srovnání s dnešními tituly už prostě pokulhává. A nevěřím, že její upgradovaná verze nějak výrazně osloví nové hráče, kteří mají na výběr z mnoha kvalitních stříleček v neporovnatelně lepším grafickém provedení.

VERDIKT: Remake Halo: Combat Evolved nabízí skvělou zábavu i po deseti letech od svého vydání. Podle mého názoru je to nejlepší díl celé série s nenapodobitelnou atmosférou a perfektní hratelností. I přes své chyby v level designu by Halo rozhodně bylo mezi pěti hrami, které bych si vzal na pustý ostrov. Na druhou stranu stále nechápu, jak chce tento titul oslovit dnešní hráče? Jeho "modernizovaná" grafika vypadá vedle nedávno vydaných titulů jako několik let starý projekt od druhořadých vývojářů. Pravda je krutá, ale majitelé původní verze pro starý Xbox nemají nejmenší důvod ke koupi. Jednak je hra i za sníženou zaváděcí cenu stále moc drahá a potom nenabízí nic extra nového. Domnívám se tedy, že oslava desátého výročí série Halo se zrovna moc nepovedla, protože může oslovit jen zapřisáhlé fanoušky. Jejich základna je ale natolik obrovská, že si hra na sebe určitě vydělá.

6 / 10

Recenze HALO: Combat Evolved Anniversary Ivan Kratochvíl Návrat legendy po deseti letech. Přínos nebo zbytečnost? 2011-11-14T15:00:00+01:00 6 10
REKLAMA

- komentáře (31)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...